Lepší dole, než nahoře (16)

Kapitola 16




Mark

Když odcházel z ložnice, tak si myslel, že Tammy křičí na Shana, protože zase něco provedl.
No Shane tam nebyl.
Na chodbě s ní stál ten nejkrásnější kluk, jakého kdy viděl. Zlatavé kudrlinky se mu točily všude po hlavě a modrá očka se na něj nechápavě koukala.
Chtěl natáhnout ruku a dotknout se tváře toho neznámého. Určitě je hladká, pomyslel si.
„Proč se na mě tak koukáš?“ Zeptal se ten kluk. Mark prudce zavrtěl hlavou a probral se z transu.
„Nekoukám na tebe.“ Bránil se.
„A co byly ty poslední dvě minuty?“
„Kdo je to, Tammy?“ Raději se obrátil na ni, protože kdyby ještě chvilku koukal na toho kluka, musel by se vrhnout na jeho roztomilé rtíky.
„S dovolením bych se představil sám.“ Vměstnal se před Tammy a skončil kousíček přede mnou.
„Jack.“ Natáhl před sebe ruku a čekal, že ji přijme.
„Syn Vznešené Sally?“ Opáčil Mark.
„Musejí mě všichni spojovat s Vznešenou Sally? Je to moje matka a nic víc!“ Nafoukl Jack tváře. Ve tváři mu šlo vidět to naštvání.
„Dobře nebudu mluvit o tvojí matce. Takže ty jsi ten, kvůli kterému Marlow nemá křídla?“ Chtěl být naštvaný, že Marlowovi tak ublížil, jenomže to nešlo. Kterýkoliv moment mu padl pohled na tu pěknou tvářičku.. no v ten moment by mu prostě byl schopen odpustit všechno.
„Tak to mě radši spojuj s mou matkou.“ Dostal ze sebe přiškrceně Jack.
„Nevím, kdo se tady líbal s Marlowem proti jeho vůli.“ Odfrkl si Mark.
„Děláš, jako bys to nikdy neudělal a navíc já neměl v úmyslu je od sebe oddělovat. Měla to být zkouška jejich lásky.“ Objasnil mu.
„Ne neudělal, ale možná by bylo záhodno to vyzkoušet.“ S tím překonal kousíček mezi nimi a přisál se Jackovi na rty.  Jack ani nestihl zareagovat a jen zkoprnělý stál, když se mu Mark dobýval do pusinky.



Jack

Jazyk toho pohledného anděla mu rejdil v ústech a jemu bylo tak nějak příjemně. Cítil, že v tomhle polibku je uke, protože veškerou nadvládu přebíral onen anděl.
Chtě nechtě se taky zapojil, ale zjistil, že je naprosto zbytečné soupeřit s andělským jazykem.
Prohrál by.
Nelíbal se s ním proti vůli. Ze začátku možná ano, ale teď se víc než jen podvoloval.
Tím polibkem se tak pohltil a byl jím tak unesen, že zapomněl dýchat.
Nemohl se nadechnout a podlamovala se mu kolena. No, anděl to vytušil a odtrhl své rty. Chytil ho pevně za boky, aby neupadl.
V jeho ústech bylo najednou takové divné prázdno. Jednou se pořádně nadechl a bez toho, aniž by se mu podíval do očí, se znovu vrhl na jeho rty.
Poznal, že tohle bylo to poslední, co anděl v ten moment čekal.
Zůstal stejně překvapený jako on před tím. Bohužel nebo bohudík(?), si nemohl pomoct a chtěl zkoumat jeho ústa. Nějak mu nepřišlo, že je tam s nimi i Tammy. Nechápal, proč tak moc chtěl líbat andělovy neodolatelné rty. Dostávalo se mu z jeho strany odezvy, ale přece jenom..
Anděl se odpojil od jeho úst.
Jack nesouhlasně zamručel. Proč to skončil?
Přesunul se k jeho oušku a zašeptal mu do něj: „Krásně líbáš, andílku. “ Jack při té poznámce zčervenal. Tohle mu ještě nikdo neřekl.
Zavřel oči a raději se ihned přenesl do Florixy a svého pokoje. Ruce, které byly položené kolem jeho pasu, zmizely. Byl sám ve svém tmavém pokoji.
Nechtěl čelit andělovým očím, které by se mu určitě vysmívaly.
Vlastně ho políbil na truc, když o tom tak uvažoval. Nebýt jeho poznámky o tom, že nikdy nepolíbil nikoho proti jeho vůli, tak se to nestalo. On, který se ke všem choval s despektem a naprosto ignoroval pocity druhých, byl teď ztracený. Co když anděl svoje slova nemyslel vážně? Panebože. Líbal se s tolika kluky. Ať lidskými nebo anděly, a teď ho zarazí tenhle jeden. Asi se zamiloval, ale slyšet, že o něj nestojí? To by asi nezvládl. Vlastně nevěděl, jak to anděl myslel, i tak se ale bál toho, co by řekl.
Padl do postele a po tváři mu steklo pár slz.  Nezná ani jeho jméno a o to snadnější bude zapomenout.