Blind (19)

Minulá kapitola byla taková usmiřovací a dneska se dozvíte, co kluci vymysleli na Jonathana.

Užijte si kapitolku.

Frux.

Jonathan

Kolem třetí odpoledne stále seděl zavřený u sebe v kabinetu. Dneska už měl plné zuby pubertálních výlev, které k němu doléhaly skoro z každé strany.

Opravdu ho těšilo, že se nemusí dělit o prostor svého kabinetu s učitelského sboru. Alespoň tady měl trochu svatého klidu.

Kdyby s ním však v kabinetu někdo sídlil, tak by s tajnými schůzkami s Patrickem byl šmytec. Velmi si navykl na občasné návštěvy, kterými ho chlapec ctil.

Uměl zachovat profesionální tvář, a tak si nikdo ničeho nevšiml. Mohl být na sebe hrdý, jak se mu dařilo schovávat své choutky před manželkou.

Z myšlenek ho vytrhl Patrick, který se nečekaně objevil uvnitř kabinetu. Na žádné schůzce se předem nedomlouvali, a tak Jonathan téměř vyjekl překvapením i leknutím zároveň.

„Patricku, co ty tady?“

„Ahoj. No přišel jsem za tebou, co jiného bych tady mohl dělat?“

„To mi došlo, že jdeš za mnou, když v kabinetě semnou nikdo jiný není.“

„Tak se neptej. Doučovat jsem se nepřišel, jelikož zastávám názor, že je to k ničemu.“ pokračoval velice rychle.

„Ano, ale pořád nechápu..“ blekotal zmateně Jonathan.

„Dneska jsem měl špatný den.“ povzdechl si Patrick. Poté obešel stůl a posadil se na okraj jeho stolu.

„Stalo se něco?“ zeptal se Jonathan ze slušnosti. V jejich vztahu šlo jen o sex, takže ho moc nezajímalo, co Patrick dělal ve volném čase nebo jaké problémy měl zrovna doma s rodiči či sourozenci.

„Pohádali jsme se s Mattym.“

„Aha, to mě mrzí.“ odkašlal si Jonathan.

Svou lítost ale nebral vážně. Jen ať se rozhádají. Jonathan by tomu sám napomohl, kdyby to bylo v jeho silách.

Toho kluka, který hlídal jejich malého syna, totiž nesnášel. Jeho nenávist trochu pramenila z toho, že věděl o jeho vztahu s Patrickem a pokud neměl mylné informace, pak byl jediný, kdo o celé věci věděl.. což kolem a kolem..bylo trochu riskantní.

„Nemusí. Už s ním nebudu kamarádit, protože se chová jako malé děcko a mně to leze na nervy. Jen mě to vzalo, jelikož jsme se přátelili takovou dobu, a tak jsem přišel, abych si zvedl náladu, což samozřejmě zvedne náladu i tobě.“ zakřenil se Patrick.

„Teď?“ Pozvedl obočí.

„Jistě. Všichni už odešli, a ti co tu ještě jsou, tak právě mají hodinu.“ naléhal Patrick.

Nechtělo se mu odmítat, jenže při tom stohu písemek, které mu ladem ležely na stole už několik dní…čert vzal písemky! Však oni to studenti přežijí, když se dozví známku o pár dní později.

Vrhl se na Patricka a políbil ho. Jednou rukou zašátral pod tričko na holou kůži, kde ho následně začal hladit. Jak miloval mladé poddajné masíčko. Ještě ke všemu zadarmo. Tak snadno se nabízelo.

Patrick nechal líbání, což ho popudilo, ale ihned mu to vynahradil, když se mu dostal ke krku, který jemně okusoval.

„Jo, to je ono.“ šeptal. Slastně zavíral oči a zakláněl hlavu dozadu.

Ještě chvíli se takhle mazlili, ale Jonathana už to nebavilo a chtěl sex.

„Ne, teď ne. Večer.“

„Cože? Takhle mě navnadíš a potom nic?“

„Promiň. Spěchám.“

„Fajn, vyzvednu tě. Ale ujišťuji tě, že tohle ti dnes oplatím.“ zavrčel.

Jak mohl kruci tohle dělat a pak si v klidu odkráčet?!

Matty

Krčil se v pichlavém křoví za školní budovou. V životě by ho pitomost jako lézt na takové místo nenapadla, jenže moc na výběr neměl.

Jonathanův kabinet se nacházel totiž přímo tady. Ne jako přímo tady, ale okno, přes které se dalo nahlédnout dovnitř jeho kabinetu bylo zde.

Matty zkontroloval foťák, houpající se mu na krku. Zatím vypadal v pořádku, takže se nemusel obávat, že plán selže.

Povzdechl si.

Pomsta jejich učiteli..opravdu si zasloužil, co mu teď dělali, ale Mattymu se ani trochu nelíbilo, jaký úkol v tomhle plánu sehrával Patrick.

Zapnul foťák a přes čočku pohlédl do okna.

Patrick seděl na jeho stole jako nějaká laciná prostitutka. Nechutné.

Chvilku vyčkával, než se Patrickovi podařilo Jonathana přimět vstát. Vrhli se na sebe jako hladoví lvi na maso.

Raději se nesoustředil na ten zjev a pouze mačkal spoušť, aby pořídil fotky. Nepočítal, kolik fotek se uložilo, ale jistě hodně.

Když už toho měl dost, tak vypnul foťák. Opatrně se prodíral křovím zpět na cestičku za školou.

„Kurva debilní keř.“ zanadával si po pár vteřinách, kdy zápasil s větvemi.

„Chceš pomoct?“ ozval se Patrick.

„To už jsi tady? Vypadal jsi, že toho máš hodně na práci.“ zamručel Matty a pomalu se vysoukal z křoví.

Postavil se proti Patrickovi, který se tvářil provinile.

„Broučku, no tak. Je to jen kvůli pomstě. Vůbec nic jsem necítil, když jsme se líbali.“

„Opravdu?“

„ANO! Myslel jsem na tebe a na tvoje nádherné rty.“ zašveholil Patrick.

Přitáhl si Mattyho blíž, aby se mohli políbit.

„Miluju jenom tebe.“ zašeptal mu u ucha. Tenhle úžasný moment by si chtěl zapamatovat, kdyby ho Patrick náhle nepřerušil smíchem.

„Co?“ Nechápal.

„Kdes to lezl proboha?“ zasmál se znovu a vytáhl mu celou větvičku, která se mu chytila ve vlasech a zamotala se tam.

„Práce fotografa je hold těžká dřina.“ pokrčil rameny.

Patrick

Celé odpoledne strávili u něj doma v posteli, kde se mazlili. Zjišťovali, že je to uspokojuje daleko víc, než učení.

V osm se Patrickovi ozval mobil.

„Budeme muset vyrazit, zlato.“

„No jo, já vím. Sice se mi z té postele nechce, ale..“

„Neboj, brzy se vrátíme.“ věnoval Mattymu letmou pusu na nos a táhl ho ven z postele, neboť on sám by se z ní nevyhrabal. Lenoch jeden.

„Nezapomeň fotky.“

„Je to jediná věc, kterou máme s sebou vzít. Jak bych na ni mohl zapomenout?“

„Netuším, ale znám tě, takže ti to raději říkám.“

„Jsi moje láska.“ Objal Mattyho.

Pokaždé, když ho přitiskl k sobě, což se teď stávalo často, tak se cítil velmi šťastný. Přivoněl si k jeho voňavým vláskům, opájel se jejich krásnou vůní…

Přešli asi dva bloky, než se ocitli na smluveném místě.

Jonathanovo auto už stálo zaparkované u chodníku. Jakmile uviděl, že Patrick nepřichází sám, tak vystoupil.

„Co to má znamenat?“

„Uklidni se, Jonathane.“

„Proč je tady?“ ptal se nervózně.

„To tě nemusí zajímat. I když vlastně.. lásko?“ nastavil ruku, kam mu Matty vložil složku s vyvolanými fotkami.

„Co to je?“

„Tohle jsou fotky z dnešního odpoledne, kde tě velice vášnivě líbám na krku. Chceš se podívat?“ zvedl hlavu od snímku.

„Co-cože? Jaké fotky?!!“ rozkřičel se.

„Nezapomeň, že jsme na ulici, Jonathane.“ upozornil Matty.

„Co s nimi hodláš dělat?“ zeptal se učitel angličtiny o něco klidněji.

„Poslat je tvojí manželce? Škole?“

„To neuděláte.“ zasmál se. Zřejmě  mu ještě nedošlo, že neblufujeme.

„Ale ano, pokud se do týdne nesbalíš a nepřestěhuješ se někam hodně daleko. Nejlépe do jiného státu.“

„Fajn.“ procedil skrz zuby.

„Tak hezký večer, Jonathane a měj se hezky.“ zamával mu Matty. 

„Hajzlové.“ ulevil si Fresh, ale na nic víc se nezmohl. Důkazy hrály proti němu. Nemohl vědět, jestli tohle jsou jediné fotky nebo jestli ještě někde nejsou další, takže získat je by  bylo k ničemu.

Nezbývalo mu, než splnit podmínku, pokud nechtěl přijít o manželku, syna i práci.