Kapitola X. - Věřit nebo nevěřit?

Tak a máme tady pátek. Jsem opravdu šťastná, že už je konečně víkend, protože si alespoň trošku odpočinu. I  vám teda přeju, abyste si víkend užili a odpočinuli si. :)

Taky si užijte tenhle díl kapitolky :))




Sammy

Dylanův příběh byl velice poutavý a zanechal ve mně smíšené pocity. Netušil jsem, co si teď o králi Ludvíkovi myslet. Pobíhá snad ještě někde po naší planetě nebo jej už někdo zabil? Doufám, že je mrtvý, protože bych takového zlotřilce nikde potkal nechtěl.
„Je mi líto, co se ti přihodilo.“ řeknu upřímně. Neumím si představit, že by mě někdo dlouhé roky věznil a ještě si semnou prováděl, co se mu zachce.
„Snažím se na první roky svého upířího života nevzpomínat.“
„To chápu.“
„Netoužím po lítosti. Jenom jsem ti chtěl říct něco, díky čemu bys snad porozuměl a uvěřil, že jsem skutečně upír.“
„Nehodlám tě litovat. Takový nejsem.“ řeknu rovnou. „Jenom mě mrzí, jak to pro tebe asi bylo těžké. Máš můj obdiv, že jsi to zvládl.“ Proto možná unáší lidi. Dělá mu to dobře.
„Fajn.“ přikývne Dylan.
„Dáte si ještě něco?“ přijde k našemu stolu servírka, aby vzala prázdné hrnky od karamelového latté, které už jsme vypili.
„Chceš ještě něco?“ zeptá se Dylan.
„Asi bych už měl jít domů.“
„Dobře.“ Dylan zvedne pohled k servírce. „Bude to všechno, zaplatíme.“

Dylan

Sammyho postoj je velmi pozoruhodný.
Potom, co zaplatíme tak se nabídnu, že jej doprovodím domů. Sice ještě není tak pozdě,ale chci, aby byl v bezpečí. Potom, co se mu mohlo stát, chci být opatrný.
Podívám se na hodinky. Upíři z klubu ještě lovit nešli. Vím to jistě, protože mám s nimi za dvě hodiny sraz.
„Pořád ale nechápu, co měl znamenat ten včerejšek.“ Takže mu stejně budu muset vysvětlit, co dělám, abych si vydělal peníze.
„Je to moje práce.“ povzdechnu si.
„Práce? Zavírat lidi do auta a potom s nimi dělat, kdo ví co? To že je tvoje práce?“
„Ne tak docela…Vlastně jo.“
„Je to nemorální.“ zamračí se Sammy. Takový výraz mu na tváři nesvědčí. Mnohem krásnější je, když se usmívá.
„Musíme se o tom bavit? Byl bych mnohem radši, kdybychom to neprobírali.“ Skousnu si ret. Opravdu chci Sammymu říkat pravdu, ale když mu řeknu, že ty lidi posílám na smrt, tak za hodného upíra nejspíš nebudu.
„Fajn, nechám to prozatím být.“  zamručí Sammy.
Spokojeně se uměju.
„Děkuju, že mě jdeš doprovodit. Sám bych se asi bál.“ přizná se Sammy po chvíli, co ani jeden z nás nic neříká.
Neskrývá přede mnou svůj strach, o kterém ale stejně vím, jelikož ho cítím. Jeho zvýšený tep a rychlejší tlukot srdce na něj strach prozradily.
„To je maličkost. Jdu s tebou rád.“
„Vážně?“ zastaví se Sammy.
„Jo.“
Přitáhnu si ho k sobě a políbím ho.
Líbá vážně skvěle, ale po většinu času se nechává vést, což mi nevadí, protože jsem stejně ten vůdcovský typ.
Držím Sammyho těsně u sebe. Rukou jej hladím po zádech a užívám si jeho blízkosti.
Na místě zůstaneme stát několik minut, než se dokážeme od sebe vzdálit.

Sammy 

Když mě Dylan propustí z polibku, tak jsem mírně vzrušený.
„Sammy?“
„Ano?“ zvednu k němu oči.
„Můžu tě pozvat na rande?“
Nevím, co se má odpovídat, když vás pozve na rande upír, ale řeknu prosté „Ano.“
Snad bych si měl svoje rozhodnutí rozmyslet, ale prostě ze mě souhlas vypadne a už je pozdě na to, abych svou odpověď měnil.
„Tak o víkendu?“
„Může být.“
„Dej mi svoje číslo, abych ti mohl zavolat, kam máš přijít.“
Vytáhnu si z tašky propisku a vezmu Dylanovu ruku, na kterou napíši své telefonní číslo. Už teď se usmívám , i když bych neměl. Dylan je přece upír.

Dylan 

Zamířím do klubu.
Potřebuji ještě tak dvě noci chytat lidi, abych si vybavil byt, který jsem pronajal. Teď když jsem byl se Sammym, tak se na to ani nijak netěším a nejradši bych tohle už nedělal, ale nemám moc na výběr.
Nechci, aby věděl, že ti lidé kvůli mně umírají. Nenáviděl by mne.
Nemůžu se dočkat, až pozvu Sammyho k sobě na večeři. Přece jenom za ta léta, co jsem upírem jsem něco z vaření pochytil.

Sammy 

Cítím se velice spokojeně. Dotknu se svých rtů a zavřu oči a myslím na to, jak mě Dylan líbal. Musí mít v sobě nějaké kouzlo, které semnou dělá takové divy.
Stále v hlavě přemítám o upírství. Je to pro mě opravdu těžké, ale chci se aspoň pokusit, abych uvěřil v nadpřirozenou bytost, jako je upír.