Ostří (23)

Po dlouhých třech dnech jsem se vám sem rozhodla hodit ostří, ať blog nestojí. Mám toho teď hrozně moc do školy, ale i přesto se budu snažit něco napsat. Fakt mě to mrzí, ale nedá se to všechno zvládat...

Věnování: Cece, S. ,Katy-chan, Lorry, Cathy, Catulus a Widlicka :) Děkuju za vaše komentáře holky :-*






.Frank.

Uložím Evana k sobě do postele. V mé ložnici, kde je všechno čisté a uklizené, na rozdíl od místnosti, kde jsem jej držel.
Je skoro v bezvědomí, a tak ani nějak zvlášť nevnímá, co se okolo něj děje.
Zajdu do koupelny, kde navlhčím ručník a jdu zpátky za ním.
Přisednu si na postel vedle Evana a začnu mu otírat celé tělo. Jakmile se ho dotknu, tak se znovu roztřese.
Ze zavřeného oka mu unikne slza. Skousnu si ret. Asi-asi jsem to dost přehnal. On je jediná moje hračka, ke které jsem se choval tak krutě a taky je jediná hračka, do které jsem se zamiloval.
Mezitím, co jej umývám, tak musím hadřík jít dvakrát znovu navlhčit. Očistím celé Evanovo tělo. Viditelné zůstanou jenom rány, které jsem mu způsobil bičem a podobnými hračkami. Žádná z nich nevypadá na speciální ošetření či šití nebo náplast. Nechám to tak.
Nakonec se podívám do skříně, odkud vytáhnu nějaké svoje oblečení. Tepláky, tričko, trenky a ponožky. Nenechám ho nahého.
Je pro mě docela těžké navléct ho do všeho, ale zvládnu to.
Na posteli ho posunu trochu výš, aby měl pod hlavou měkký polštář. Natřepu peřinu, kterou ho přikryji, až skoro k bradě.
Určitě teď bude spát. Je vyčerpaný.
Otočím se, že jdu pryč, ale zastavím se otočím a vrátím se k čelu postele. Nahnu se nad Evana a dám mu pusu na čelo.
„Spi sladce.“ Zašeptám.
Sejdu dolů do kuchyně a posadím se ke stolu.
V domě je až nepříjemné ticho. Evan spí. Televize ani rádio nejsou puštěné. Není tu nic, co by vydávalo zvuk. Ticho mě ovšem nijak zvlášť nedeprimuje. Rád přemýšlím v tichu.
Co asi bude dál?
Evana nemůžu pustit na svobodu. Ublížil jsem mu dost na to, aby mě mohl žalovat a poslat do chládku na pěkně dlouhou dobu. Tam bych sice přežil, jsem na to i dost velký tvrďák, ale stejně se nehodlám nechat udat.
Zbývá jediné. Ponechat si Evana u sebe. Bude asi docela těžké přesvědčit jej, že mu už nehodlám ublížit, ale rozhodně se o to hodlám pokusit. On…je zvláštní. Sám dělal strašné věci Sebastianovi…jistě mělo jeho počínání nějaký důvod. Jako by si vybíjel frustraci. Skoro nikdo nedělá takové hrozné věci jenom tak bezdůvodně. Typuji na nějaké zneužívání v dětství.
Nemám rád takové lidi. Lidi, co zneužívají malé děti. Zpřelámal bych jim všechny kosti v těle za takové prasárny. Dospělý s dospělým ano, ale dospělý s dítětem? Ani náhodou. Ani já bych nic takového neudělal. Mám nějaké stanovené pravidla, které zásadně neporušuji.
Uvažuji, proč jsem se vlastně do Evana zamiloval. Zaujal mě svým chováním. Svým vzdorováním. To jenom tak někdo nezvládne. Držel se dlouho, ale každý prostě dojde do bodu, kdy se vzdá. Počítal jsem s tím dřív a on…dělal co mohl, aby se nepoddal. I když se choval jako hajzl, tak je okouzlující.
Přemýšlím taky nad tím, jak se bude chovat teď. Po tom všem. Nějak extra jsem neměli šanci spolu mluvit, takže netuším, co mám čekat…
Naliji si do sklenky whisky, abych zahnal všechny chmury, co mě trápí. Pomáhá to. Alkohol mi  vždycky pomůže.

.Evan.

Probudím se někdy v noci. Teda myslím, že je to noc. Z okna vidím jenom tmu. Počkat. Z okna? V té škaredé místnosti přece není okno.
Rozhlédnu se po pokoji a uvědomím si, kde vlastně jsem. V něčí ložnici. Asi to bude JEHO ložnice.
Ležím na měkké posteli. Tak příjemný pocit už jsem nezažil nejmíň týden. Ta strašná matračka nebo zem, na které jsem musel být..
Přitáhnu si peřinu, kterou jsem zakrytý ještě blíž k tělu. Jsem vyděšený. Já.. nevím, co si mám o tomhle jeho kroku myslet. Snad mě nechce dát ještě někomu jinému, abych dobře posloužil k nějakým hrátkám.
Ten týden.. úplně mě to změnilo.
Nebrečím. Když jsem se mu vzdal,tak to bylo snad po letech, co jsem plakal, ale teď? Znovu se rozpláču.

.Lenny.

Včerejší večeře se Sebastianem byla úžasná. On je úžasný. Tolik jsme si povídali. Dozvěděl jsem se o něm spoustu nových věcí, o kterých jsem neměl ani ponětí. Smál se mým chabým vtipům a já se smál tomu, jak se směje. Prostě jsme dvojka, jak vyšitá.
Právě ležíme v posteli. Sebastian je ke mně přitisknutý a povzdychne si.
„Copak?“ Zeptám se.
„Nic.“ Odvětí.
„Dej mi pusu, miláčku.“ Vybídnu ho. Zvedne svou hlavu z mé hrudi a nakloní se pro polibek. Velice rád proniknu jazykem do jeho úst a začnu je bez ostychu plenit. Polibky jsou skvělé, jenomže mi přestávají stačit. Po Sebastianovi touží celé moje já a hlavně kamarád dole, který už se staví do pozoru.
Povalím Sebyho pod sebe tak, aby si ničeho nevšiml. Opustím jeho ústa a věnuji se krku, který oždibuji. Jemně beru mezi zoubky jeho kůži. Je smetanově bílá a krásná. Teď na ní zůstanou viditelné flíčky.
Rukou začínám rozepínat knoflíčky jeho kalhot…
„Lenny..Lenny dost. Přestaň, prosím.“ Poví plačky. Okamžitě stáhnu svou ruku a odvalím se ze Sebastianova těla. Moje erekce ihned opadne.
„Promiň.“ Omluvím se hned.
„Ne to já se omlouvám. Prostě nemůžu. Nezvládnu to.“ Vyskočí z postele a s pláčem utíká do koupelny.
Chytnu se za hlavu a proklínám se. Neměl jsem to dělat.!

.Sebastian.

Svezu se po dveřích od koupelny až k zemi.
Zklamal jsem Lennyho. Nevěděl jsem, že by zrovna dnes mazlení došlo až k něčemu takovému… Nedokáži se s Lennym milovat. Evan..on..prostě nemůžu. Nejde to. Vím, že Lenny ani náhodou není jako Evan a neublíží mi, ale stejně se dostatečně necítím na to, abych mu dovolil sex.
Hlavou bouchám do dveří.
Proč?! Proč se mi muselo přihodit něco tak zlého, co mi zanechalo stopy na duši?!
Mám chuť si ublížit. Nehoráznou chuť. Sáhnu do zadní kapsy, ale není v ní ta žiletka.
„Sebastiane..“ Mluví na mě Lenny skrz dveře.
Sesbírám se ze země a otevřu dveře.
„Je mi to líto…nechtěl jsem…“
„Kde je moje žiletka, Lenny? Chci ji.“ Vyhrknu.
„Ne, Sebastiane. Nepořežeš se znovu.“
„Já si chci jenom ulevit. Hrozně to bolí.“
„Lásko to nejde. Nemůžu.“ Kroutí hlavou.
Přiblížím se k němu a začnu pěstičkami bušit do jeho hrudi.
„Nechci tak strašně trpět. Prosím Lenny.“ Brečím jako malý kluk. Déle to už nevydržím a sesouvám se na zem. Lenny mě však zachytí a já se mu zhroutím do náruče.