Marlow
Když se probudil, tak zjistil, že stále objímá Marka. Zvedl hlavu, aby zjistil, jestli spí, ale on nespal. Mark se mu díval do očí a usmíval se. Ty oči nebyly Shanovy. Sklopil pohled a položil mu hlavu na hruď. Bylo by lepší zjištění, kdyby věděl, že ten, na kterém má položenou hlavu, je Shane. Jenomže Shane je stále anděl a je tam nahoře, zatímco on je tady. Nahoru už se nebude moct nikdy vrátit. Přepadaly ho děsivé myšlenky, nad kterými se mu snad ani nechtělo uvažovat.
„Nevadilo by ti, kdybych tě ze sebe sundal? Potřeboval bych se projít. Jsem celý zdřevěnělý.“ Slyšel Markův hlas.
„Jo, jasně.“ Opatrně ho ze sebe sundal a něžně položil zpátky na postel. Trochu sykl, protože ho zabolely záda. Hned ucítil Markovu ruku na zádech a jeho starostlivý hlas.
„Jsi v pořádku?“
„Jasně, jenom mě trochu zabolely ty pekelný záda. Jen běž.“
„Nechceš prášek?“
„Prášky by mi..“ Chtěl říct, že prášky by mu nezabraly, ale jakmile si uvědomil, že už není anděl, tak se mu do očí nahrnuly slzy. Přišel o všechno. O celý svůj život kvůli člověku, kterého miloval.
„Marlowe, jsi v pohodě?“
„Jo. Můžeš mi, prosím, donést ty prášky?“ zeptal se přiškrceně.
„To víš, že jo. Hned jsem zpátky.“ Odpověděl jenom a zmizel z místnosti.
Mark
„Tammy?“ zavolal.
„Tady jsem, Marku.“ Ozvalo se z obýváku. Vyrazil za ní.
„Kde máš prášky proti bolesti. Marlow by nějaké potřeboval.“
„V kuchyni na stole jsou položené. Potřebuju si s tebou promluvit, Marku.“ Ta druhá věta zněla docela naléhavě. Doufal, že mu nechtěla dávat nějaké kázání ohledně Marlowa.
„Hned, Tammy. Jenom zanesu Marlowovi ty prášky proti bolesti.“ Přikývla a nechala ho odejít. Zanesl Marlowovi prášky a pomohl mu se sklenicí vody, aby je mohl zapít. Nijak už s ním nemluvil a on se ani nějak nesnažil navázat konverzaci.
„Tak co se děje, Tammy? O čem se mnou chceš mluvit?“ usmál se na ni, když se objevil zpátky v kuchyni.
„Zjistil jsi od Marlowa, co se stalo?“
„Myslíš jako, proč mu sebrali křídla?“
„Co jiného?“
Ignoroval její poznámku a normálně odpověděl. „Nezjistil. Nechtěl mi to povědět.“
„Myslela jsem si to.“ Povzdychla si Tammy. „Mám plán a byla bych ráda, kdybys mi pomohl jej uskutečnit.“
„Plán?“ Pozvedl obočí.
„Myslím, že v tom, co se stalo Marlowovi, má prsty jistý anděl jménem Jack.“
„Jack? Syn Vznešené Sally?“
„Jo, přesně ten Jack.“ Zasyčela s odporem Tammy. Viděl, že k Jackovi chovala jistou nenávist, ale nevěděl proč.
„Jaký máš plán, Tammy?“ Zeptal se se zájmem.
„No, šel bys do toho, ať to bude cokoliv?“ chvíli uvažoval, jestli má Tammy kývnout, ale nakonec si řekl, že se to týká Marlowa a tomu chce pomoct.
„Jo, a už to vyklop.“
„Uneseme Jacka. Lépe řečeno, ty ho uneseš.“
„Cože?“ Vyhrkl a překvapeně na Tammy civěl.
„Nevidím jiný způsob.“
„Tammy, tohle nejde.“ Chytil ji za ramena a jemně s ní zatřásl.
„Říkal jsi, že uděláš cokoliv.“
„Zlatíčko, to ano, ale víš, do jakých bych se mohl dostat problémů?“
„Vím. A vždyť to nebude tak docela únos. Namluvíš mu něco, abys ho dostal na Zem.“ Plánovala dál Tammy. Netušil, že se v ní skrývá takový živel.
„To by snad šlo, ale co potom?“
„Chci přece vědět, co se stalo.“
„A to se můžeš dozvědět jedině od Jacka?“
„Vlastně ne. Ještě bych se mohla zeptat Shana.“
„A to je zase kdo?“
„Marlowův přítel. Divím se, že se ještě nestavil.“ Zadumala a poklepávala si prstem na bradě.
„Marlow má přítele?“
„Nevím, jestli spolu chodí a je to jeho přítel, ale jedno vím jistě. Marlow Shana k zbláznění miluje.“ Mark si to všechno spojil. Marlow mumlal Shanovo jméno ze spaní, když byl u něj, ale on v té době ještě nevěděl, že je to někdo jemu blízký. Už mu to konečně dávalo smysl.
„Tak mám Shana zavolat?“
„Já bych byla pro. Alespoň se nebudeme muset otravovat s Jackem a vyhneme se problémům.“
„Moje řeč.“
„Zavolej teda Shana.“ Poslechl Tammy. Přiložil si prst ke spánku a vyslal prosbu k jistému Shanovi.
Shane
Seděl v pokoji, když ucítil, že jej někdo povolává. Vznešená Sally to nebyla, protože to bylo volání ze Země a tam ona se moc nezdržovala.
Přenesl se na Zem. Ocitl se v něčí kuchyni. Všude bylo barevno, tak jak je to v lidském světě normální. Stáli před ním anděl a lidská dívka.
„Ahoj Shane.“ Pozdravila ho ta holka.
„Odkud znáš moje jméno? A proč jste mě povolali na Zem?“ Ptal se. Tohle byly dvě otázky, na které chtěl odpověď. Samozřejmě ho musel povolat ten Anděl, co stál vedle malé hnědovlásky.
„Chceme vědět, co se mu stalo.“
„Komu?“ Zeptal se nechápavě.
„Marlowovi.“ Odpověděla tiše Tammy s rukama založenýma na prsou. Shane se celý napjal, když uslyšel Marlowovo jméno.
Žádné komentáře:
Okomentovat