Kapitola II.

Ahoj :) 

Musím hned na začátek říct, že mě velmi potěšily vaše komentáře. Vůbec by mě nenapadlo, že sem ještě někdo chodí. Těšíte mě. 

Takže přidávám druhou kapitolu. 

Jak jste si mohli všimnout, tak budou čtyři hlavní postavy této povídky. Doufám, že se do toho nezamotám a vy taky ne. 

s láskou Frux

Cal

Zapálil si cigáro a snažil se dým nefoukat na Jima, kterému by se mohlo udělat nevolno. Rozhodně nemínil trávit zbytek večera pečováním o poblitého Jima. 

„Asi mám rande s barmanem.“ vybalil na ně Rick.

„Víš, že barmani spí s každým, Ricku?“ potáhl z cigarety.

„Musíš mi zas kurva posrat dobrou náladu, Cale?“

„Promiň, jen ti to říkám na rovinu. Vím, jak to chodí, protože půlka z nich už mi prošla postelí.“ při té vzpomínce se málem oklepal, protože číslo už bylo velmi vysoké.

„Jdi do háje, Cale.“ vyprskl Rick a zmizel zpátky do klubu.

Štvát svoje nejlepší kámoše bylo jeho životním posláním. Z jejích čtveřice byl právě on černou ovcí. Nějakým záhadným způsobem si ti čtyři ale rozuměli a dokázali si pomáhat a řešit problémy.

„Už je ti líp, Jime?“ zahodil nedopalek.

„Myslím, že jo. Koupíš mi panáka?“ zaskřehotal.

Cal byl nucen se zasmát. „Jasně.“

Jim se zvednul a objal ho.

„Děkuju, že jsi tu se mnou počkal.“

„To nic nebylo.“ Sevřel ho v objetí. Takhle se objímal jedině s Jimem, Liamem nebo Rickem.

Všichni ti borci, kteří mu prošli postelí v něm nic nezanechali. Snad jenom vzpomínky na dobrý sex.

„Kam se ztratil Liam?“ zamžikal Jim.

„Nevím, ale najdeme ho. Pojď.“

Liam

Než se nadál tak Rick zmizel k baru a Cal s Jimem kdo ví kam. Vytáhli ho ven a teď ho tady nechali. Chtěl si jít objednat vodu, ale neznámý kluk mu nedovolil projít davem. Začal s ním tancovat a držel se nezvykle blízko, což se Liamovi moc nezamlouvalo. Snažil se ho odstrčit, ale ten mladík byl příliš pohlcen hudbou a chtíčem. Nechával se unášet a Liama bral s sebou.

„Šel bych někam, kde je větší soukromí.“ zavrčel.

Liam se snažil vytrhnout svou ruku z jeho sevření, ale ten blb ho držel moc pevně. Mohl mu dát pravačkou rovnou do nosu, ale ochranka by ho vyvedla ven a on by klukům zkazil celý večer. Naštvali by se… nechtěl, aby se naštvali, takže se nechal táhnout za sebou do jednoho z pokojů, které sloužili k potěšení.

Rozhlížel se v davu, jestli nespatří některého z kluků a zahlédl Cala, jak přicházel zpátky s Jimem.

„Cale!“ zařval, než ho ten kretén vtáhl do malého pokojíčku. Jediné co se v něm nacházelo, tak byla postel, na kterou byl tím idiotem shozen. Už zavíral dveře, ale nestihl to, protože dovnitř vtrhl Cal a sám dveře zavřel.

Liam cítil ten hněv, který z něj přímo stoupal, nestačil ani nic říct a Cal chytil to hovado pod krkem.

 „Uklidni se ty magore.“ sípal.

„Teď vypadneš a na něj už se ani nepodíváš.“ kývnul směrem k Liamovi.

„Cale, už ho pusť.“ zaprosil. Tahle scéna nevypadala dobře. Když se Cal naštval, tak nebyl k zastavení. Nemohl někoho zmlátit v klubu, protože pak by přišel o své místo v práci, kde dělal ochranku. Sebrali by mu licenci a byl by namydlený.

„Prosím tě. Pusť ho.“ naštěstí ho poslechl a vyhodil ven.

„Není ti nic?“ ujišťoval se Cal. Dělal jako by Liam byl panenka z porcelánu, která se může každou chvíli rozbít.

Zavrtěl hlavou na znamení, že je v pořádku. Jen ho trochu vyděsilo chování toho kluka. Samozřejmě se mu nebudou zdát děsivé sny nebo něco tomu podobného, ale co si sakra ten týpek myslel?

„Liame?“ oslovil ho znovu.

„Jen se mi trošku točí hlava.“

„Posaď se. Už je to dobrý. Vykopnul jsem ho a myslím, že už se nebude o nic pokoušet.“ uklidňoval Liama. Tyhle naučené fráze mu šly velmi dobře.

„Děkuju.“ usmál se.

„Nemáš za co, jen by ses měl naučit trochu bránit.“ rýpnul si Cal.

„Hej!“ šťouchl do něj.

Cal se nedal a převalil se na Liama. Najednou se nad ním tyčil jako hora plná svalů. Moc pěkná hora.

„Neměl bys nejmenší šanci, pokud by tě pod sebou uvěznil.“ zašklebil se.

„Myslím, že měl.“

„Tak se braň.“ vyzval ho Cal dychtivě.

„Teď se bránit nechci.“ pronesl zastřeným hlasem Liam a naklonil se vstříc Calovým ústům. Cal polibek evidentně nečekal, ale to neznamenalo, že zůstával netečný. Vlastně se docela náruživě přidal.

Takový pocit při líbání dlouho necítil. Jeho tělem se rozplynul chtíč. Chtěl víc. Snad to bylo způsobeno alkoholem, který měl v sobě, ale byl při smyslech plně si vědom toho, co dělá. Když zajel Calovi rukou pod tričko, tak se hned proklínal, jelikož udělal chybu.

Cal se odtrhl a seskočil na zem.

„Měl bych jít.“ s tím se sebral, odkráčel pryč a nechal ho osamělého.