Hezký den přeju,
tady máte další díl. Snad se vám povídka stále líbí a čtete ji rádi. Ze všech komentářů, které mi píšete mám ohromnou radost, takže v tom vesele pokračujte, protože jedině vy mě dokopete k tomu, abych pravidelně přidávala.
Vaše Frux.
Stiles
Pomohl Derekovi vytahat všechno jídlo z auta. Pro
jednoho člověka se mu to zdálo zásob nejmíň tak na dalších padesát let dopředu.
Asi očekával zombie apokalypsu.
V kuchyni ho uklidili, a poté se teprve usadili
k jídelnímu stolu.
„Klidně si vezmi kousek.“
Stiles zaváhal, ale přece jenom si kousek dal. Doma se
ničeho nenajedl, protože se mu nechtělo si vychystávat jen sám pro sebe.
„Takže budu vlkodlak.“ zhodnotil situaci.
„Když zvládneš přeměnu, tak ano.“ přikývl Derek.
„Jak ale..?“
„Jak ji zvládneš? Chci ti pomoct, pokud mě od sebe nebudeš
odhánět.“
„Promiň.“
„Neomlouvej se. Já tvoji omluvu nechci. Sám bych se choval
stejně, kdybych byl na tvém místě.“
Uvažoval nad tím, jaký Derek k věci zaujal postoj.
Zjevně jeho chování bylo dost pubertální a styděl se za sebe, co předváděl za
manýry.
„Můžeme teda zapomenout na mé hloupé chování a začít znovu?“
zaprosil.
„Jo.“ usmál se. „Jsem Derek.“ oprášil si zamazané ruce, aby
si mohli potřást rukou.
„Stiles.“
Musel uznat, že přijít sem byl dobrý nápad. Zprvu si
namlouval, že je zbytečné se ještě obtěžovat navazovat s Derekem kontakt,
když ho posledně tak hnusně odpálkoval, ale mýlil se.
Nálada se mu zlepšila
alespoň o polovinu, což beztak zapříčiňovala Derekova společnost, která na jeho
náladu měla blahodárný vliv.
„Děkuju.“
„Za co?“
„Za pomoc.“
„Stilesi, to já tě kousnul a jestli nepřežiješ přeměnu, tak
umřeš kvůli mně. To bych si neodpustil.
Nikdy.“ Pověděl Derek s vážnou tváří.
„Už to stejně nevrátíš, tak se tím netrap.“
Stilese na jednu stranu těšilo, že by se mohl stát
vlkodlakem a kdykoli se přeměňovat a mít blechy a chlupatou srst a vlastně
všechno okolo!
Toužil ale vypadat tak krásně jako on, neboť Derekova
šedobílá srst už od pohledu byla přenádherná.
„A ten polibek?“ Vypadlo z Dereka.
„Co s ním?“ začervenal se. Nečekal, že by Derek vytáhl
toto ožehavé téma.
Derek
Sledoval Stilese, jak reaguje na jeho otázku. Zřejmě
v něm nevyvolala nic jiného, než pocit studu a nervozity.
Zasáhlo jej prudké zklamání. Doufal, že se mu to třeba
líbilo stejně jako jemu. Ano…Derek stále myslel na Stilesovi rty a chtěl je
znovu a znovu něžně líbat.
Tenhle chtíč nemohl být jenom poutem. Chlapec ho přitahoval
sám o sobě od první chvíle, ale nepočítal zrovna tu, kdy ho kousl.
I když byl Stiles o pár let mladší, než on a kde kdo by
proti tomu mohl mít předsudky, věk ale přece ve vztahu nehrál roli, pokud si
dva lidi spolu rozuměli. Derek se Stilesem vlastně ještě moc nemluvil, jelikož
se sotva seznámili. Něco uvnitř mu ale říkalo, že si rozumět budou díky poutu.
Nezmiňoval se Stilesovi ale, že pokud nepřežije přeměnu, tak
zemře také. Mohl by ho tento fakt vyděsit. Neměl možnost nějak tuhle proklatou
kletbu či co, zvrátit. Jeden bez druhého nemůžou existovat, tak se to alespoň
povídalo. Většina jejich povídaček byla
pravdivá, takže neměl důvod tady téhle nevěřit.
Hodlal si ale tajemství nechat pro sebe, co nejdéle.
„Dereku..už jsem ti říkal, že nejsem gay.“
„Já vím.“ Ano, říkal mu to. Jenže jak mohl posuzovat něco,
co ani pořádně neokusil? Zdálo se mu to hloupé.
„Tak to prosím nech plavat.“
„Nevím, jestli to dokážu.“ přiznal se.
„Cože?“
„Tys nikdy…nelíbal muže?“ Ujišťoval se znovu.
„Kromě tebe ne. Není to správné.“ řekl zatvrzele.
„A co myslíš, že je správné?“ uchechtl se Derek. Tahle
odpověď ho vážně zajímala. Kdo vlastně určoval, co bylo správné a co ne? A
podle jakých kritérií?
„Líbat osoby opačného pohlaví.“
„Aha. Takže se ti náš polibek nelíbil?“ vyzvídal.
„Ne.“
„Lžeš.“
„Ne to teda nelžu.“ zavrtěl se Stiles na židli.
„Tak to dokaž.“
„Cože? Teď? Dereku…“
Neposlouchal Stilese. Položil kousek pizzy, který držel
v ruce a naklonil se přes stůl, aby Stilese políbil.
Jemně se otřeli rty.
Stiles zatajil dech.
„Uvolni se.“ zašeptal.
Znovu se otřel o jeho rty a Stiles se odtáhl.
„Fajn. Lhal jsem!“
Derek se opět posadil.
„Líbilo se mi to. Jenže nechci, aby to tak bylo.“
„Stilesi…“ začal pomalu. „Vážně chceš popírat, že by mezi
námi mohlo něco…“
„První jsi ze mě udělal vlka a teď bys chtěl ještě abych se
přeorientoval na gaye?“
„Takhle to vůbec není. K ničemu tě nenutím nebo snad
něco takového dělám? Připadá ti to tak?“
„Ne.“
„Je to jen o tom, jak ty to cítíš. Řídit se nějakými
pravidly, která ti říkají, že není správné, aby kluk byl s klukem je
hloupost.“
„Jenže..“
„Přemýšlej nad tím.“ pověděl nakonec.
Stiles
Mlčky dojedli pizzu, která Stilesovi velmi chutnala.
„Asi bych měl jít domů.“
„Jak chceš, Stilesi.“ Zase ho oslovoval jménem. Hodně ho to
znervózňovalo a i když se to snažil nedávat najevo, šlo mu to jen těžko.
Nemohl popírat, že Derek ho nějakým způsobem přitahoval.
Přikláněl však pocity poutu. Ono ho ovládalo… ale Derek přece říkal, že pouze
zvětšovalo touhu, která už v něm byla zakořeněná. To tudíž znamenalo, že
on sám k Derekovi choval náklonnost. Kurva!
Přece nešlo, aby on… byl homosexuál.
Nechal se od Dereka vyprovodit ven.
Domů se mu ale nechtělo. Nebylo tak pozdě a mamce by bylo
snadné se vymluvit, kdyby přišel později. Měl přeci prázdniny.
„Nejdeš?“ Ozval se za ním Derek.
„Možná, že máš pravdu.“
„Hele…Stilesi…“
„Přestaň mě do háje pořád oslovovat jménem.“
„Promiň, Stilesi.“
Téhle omluvě se musel zasmát.
„Nechci na tebe nijak tlačit. Ani tě nehodlám nutit
k sexu nebo podobným praktikám. Chci, abys tohle věděl a uvědomoval si to,
co mezi námi je nebo by mohlo být.“
„Dobře.“ vydechl Stiles.
Stále se cítil mírně vystrašený.
Vážně si přiznal, že je buzna…
Tohle bude skvělý start nového života, ve kterém se
z něj stane vlk, co nemá kamarády a chodí s klukem.
Oh. Teď si nejsem jistá, jestli to přežiju čekat na další díl :D Chudák Stiles, má si na co zvykat :D
OdpovědětVymazatJen tak dál :3 Tahle povídka mi až příliš přirostla k srdci xD
Moc se mi tahle povídka líbí :33 Už se moc těším na pokračování :33
OdpovědětVymazatYasu
Jsem moc ráda že píšeš a velice ráda tě k tomu když tak dokopu.
OdpovědětVymazatJsem zvědavá jak se s tím Stiles popere. Chudáček. Je toho teď na něj moc. Ale s pomocí Dereka to určitě zvládne.
Už aby byl další dílek. Snad to do 22.3. přežiju. Snad :-D .
M.