Believe (29)

Jistě jste si říkali, zda Jakeovi rodiče neztropí scénu. Dozvíte se, jak to bylo. 

A omlouvám se, že moc nepřidávám, ale nechce se mi moc psát.. 

Beta: Teru 

Věnování: Vrátinovi a  Anet :) 

JAKE

Všichni opouští sál, aby jeli směrem na hostinu, která se koná hned po obřadu.

S Pauliem se zastavím.

„Co se děje?“ Ptá se mě.

„Támhle stojí mí rodiče.“ Kývnu směrem k nim, ale neusměji se.

„Cože? Co tady dělají?“ Podívám se na svou lásku. Znejistěl a je celý nesvůj.

„Půjdeme se zeptat, co tady chtějí.“ řeknu.

„Jakeu..vážně musíme? Nechci, aby zkazili náš den.“ Skloní hlavu. Vím, jak moc se na tenhle den těšil a nechci, aby to nějak špatně dopadlo, ale přece jenom jsou to moji rodiče, tak bych se měl alespoň otázat, co tu dělají.

„Neboj se, broučku.“ Přitáhnu ho blíž k sobě, obejmu kolem pasu a dám mu pusu na temeno hlavy.

Kráčíme směrem k nim. Sál se pomalu vyklidňuje a zbylo tu už jenom pár lidí.

„Ahoj, synu.“ řekne otec. Matka těká očima po místnosti, jako by se vůbec nechtěla dívat na mě a Paulieho.

„Ahoj mami.“ Když ji oslovím, tak se na mě podívá a pohledem se střetneme. Sice jenom na chvíli, ale i tak poznám, že pořád není ráda za to, jaký jsem. Nedokáže přijmout mou orientaci, i když jsem její jediný syn. Stejně s tím nemůže nic dělat, ale pořád doufá, že si snad najdu nějakou dívku, se kterou bude spokojená ona a ne já.

„Ahoj, Jakeu.“ Pronese nakonec.

Cítím, jak je Paulie napjatý, a proto ho natisknu ještě blíž k sobě.

„Proč jste přijeli?“ Otáži se na hlavní věc, která mě zajímá ze všeho nejvíce.

„Jsi náš syn a dneska máš svatbu. Museli jsme sem jít, i když jsi nás nepozval.“ Pozvedne koutky úst otec.

„Aha.“ Přikývnu.

„Přeji vám hodně štěstí, Jakeu. Ať vám to dlouho vydrží.“ Jsem překvapen otcovým přáním asi stejně, jako Paulie.

„Jak jim to můžeš přát?“ Vyjede po svém manželovi.

„Mami.“ Procedím skrze zuby. Už je to tady. Ani jsem si nemyslel, že by snad mohla změnit názor.

„Už nejsi můj syn.“ poví matka. Přitiskne si kabelku blíž k sobě a s nosem nahoru kráčí pryč ze sálu.

„Jakeu, je mi to líto. Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo.“ Omluví se za svou choť otec.

„V pohodě, tati.“ zašeptám. Do očí se mi nahrnou slzy. Vlastní máma mě zavrhla jenom proto, že jsem gay a liším se od ostatních, jak by to ona nazvala.

„Koupil jsem vám svatební dárek. Nevím, jestli jste si naplánovali nějaké líbánky, ale..“ Sáhne do vnitřní kapsy saka a vytáhne bílou nepopsanou obálku. „Tady.“ Podá mi ji.

Pustím Paulieho, abych mohl obálku otevřít. Vytáhnu z ní obsah. Letenky do Karibiku.

„Tati, tohle jsi nemusel.“ Jsem naprosto ohromený. Takové gesto jsem od otce nečekal.

„Ale musel. Poletíte už zítra. Všechno ubytování v hotelu je zaplaceno a ještě nějaké programy k tomu navíc. Zpáteční letenka je tam samozřejmě taky. Až se za týden vrátíte, tak mi zavolej.“ Usměje se na mě.

„Děkujeme.“ Obejmu otce.

„No, měl bych jít.“ Odkašle si táta.

„Nechceš zůstat na hostinu? Večer se bude i tancovat.“ Lákám ho.

„Tvoje matka by to asi nepřekousla, Jakeu. Ale užijte si to.“

„Chápu.“ Přitakám.

Rozloučíme se s otcem docela v klidu. Vždycky jsem ho měl radši než mámu. Bral a bere mě takového, jaký jsem.

PAULIE

Nasedneme s Jakem do limuzíny, která nás odveze hlouběji do města, kde se má konat oslava.

Jedeme jenom sami dva, a tak se k němu přitulím.

„Tvůj táta je hodný, že nám dal takový dárek.“ zašeptám.

„Jo, to on je, ale máma..“ Povzdechne si a ani nedokončí větu.

„Vykašli se na ni zlato. Nezkazí nám náš den.“ Obejmu ho.

„Ale je to moje matka.“ Protestuje.

„Chovala se jako kráva, chová se jako kráva a bude se chovat jako kráva. Ji už nezměníš.“ řeknu mu pravdu, kterou se asi bojí si naplno přiznat.

„Já vím. Ještě, že mám tebe, miláčku.“

Obkročmo se na Jakea posadím a zahledím se mu do očí.

„Miluju tě, víš to, že jo?“ Ruce obmotám okolo jeho krku a uvězním ho.

„Ano. Taky tě moc miluju.“ Opětuje své city. Tak rád od něj ta dvě slova slyším. Když si vzpomenu na dobu, kdy si ani nevybavoval, kdo vlastně jsem.. Hrozné časy..Ale teď na ně myslet nebudu. Jsme spolu a šťastní.

„Těšíš se do karibiku?“ Zeptám se ho.

„Jo. Bude to týden jenom s tebou. Týden plný zážitků, dobrodružství a sexu.“ To poslední mě rozesměje.

„Tady má někdo chutě.“ Nakloním se k němu a vášnivě Jakea políbím. On rukama zabloudí na můj zadek, po kterém mě pohladí. Miluju, když se mě takhle dotýká. Celého mě to rozvášní. Plně se věnuji jeho rtům, a kdyby cesta netrvala jenom chvíli, tak bych si to s ním rozdal tady a teď.

„Brzdi, Jakeu.“ Zastavím ho, když mi rukou zajede pod kalhoty.

„Ale no tak.“ Zakňučí jako bych mu zakázal jeho nejmilejší činnost. Vlastně jo, zakázal jsem mu jeho nejmilejší činnost.

„Za chvilku budeme na místě.“

„To bychom stihli.“ Nedá se odbít.

Nakloním se k jeho oušku a zašeptám: „Čeká nás přece ještě svatební noc. Všechno ti vynahradím, neboj se.“ Na slib mu skousnu ušní lalůček.