Blind (16)

Opravdu jsem od sebe samotné neočekávala, že se mi další kapitolu podaří splácat tak rychle. Abych se ale přiznala, tak mám už napsaný dokonce i kapitolu sedmnáctou. Tu v nejbližších dnech taky očekávejte.
Hezký den Sv. Valentýna přeje Frux :)



Matty

Uběhly další dva týdny, kdy spolu Patrick a Matty nemluvili. Začínalo mu hodně vadit, že jeden druhého ignorují. Stále spolu seděli vedle sebe v jedné lavici, ale byli si vzdálení tak moc jako nikdy předtím ne.
Patrick se téměř každý druhý den vytrácel na celou jejich obědovou pauzu. Raději nemyslel na to, kam se vytrácel. Úplně možnost, že by se znovu scházel s jejich učitelem angličtiny, vytěsnil z hlavy.
Nedokázal uvěřit, že by se Patrick takhle ponižoval. Copak byl tak hloupý, aby mu dál dělal šukacího panáka??!!
Stále si namlouval, že přece jenom chodí jinam nebo za někým jiným. Jeho nejhorší obavy se ale ke vší smůle potvrdili, když Matty zavadil pohledem o telefon, který Patrick svíral v rukou. Přišla mu zpráva. Od koho asi…

DNESKA VEČER NEMŮŽU, REZERVACI V MOTELU PŘESUNU NA ZÍTRA.

Matty se zvedl ze židle a uprostřed hodiny vyběhl ze třídy. Nezajímalo ho, co si asi pomyslí učitelka.
Opravdu se držel, aby okamžitě nezačal brečet a nahlas vzlykat před svými spolužáky. Musel hodně zatnout zuby, aby se udržel.
Zamířil za roh chodby a svezl se na studené schody. Na pánské toalety by asi totiž dojít nedokázal aniž by se nezhroutil jako ubožák.

Patrick

„Co to má znamenat?“ rozohnila se učitelka a zírala za otevřenými dveřmi, které po sobě Matty zanechal. „Crawforde! Crawforde okamžitě se vraťte nedovolila jsem vám opustit třídu!“ Ječela za ním, i když Matty ji zřejmě stejně už neslyšel.
„Paní učitelko, jemu se udělalo nevolno. Půjdu za ním, ujistit se, jestli je v pořádku.“
„No tak dobře. Rychle ho běžte zkontrolovat.“ Přikázala mu a vrátila se k výuce.
Patrick vyletěl na chodbu. Rozhlédl se vlevo i vpravo, ale po Mattym jako by se slehla zem. Nejpravděpodobněji se asi ukrýval na záchodech, takže nejprve se vydal tam.
Avšak na záchody ani nedošel, protože Mattyho našel sedícího na schodech.
„Co se děje?“ Posadil se vedle něj a přitáhl ho k sobě. Jeho ramena se otřásala vzlyky a Patricka velmi bolelo, když takhle viděl někoho, na kom mu záleželo.
„Nebreč Matty.“ Pohladil ho po kudrnatých  vlasech.
„Proč mi to děláš? Proč se s ním zase stýkáš?“ vzlykal.
„Tys viděl tu smsku.“ Povzdechl si Patrick. Nebyla to otázka nýbrž konstatování. V duchu sám sebe proklel. Měl si uvědomit, že sedí hned vedle a snažit se zakrýt, kdo mu píše.
„Jak s ním můžeš být?“ Matty téměř až vykřikl tato slova. Odtáhl se od něj a uhodil ho do ramene. Patricka tato slabá rána nebolela fyzicky, ale psychicky. Postavil se na nohy, ale nechystal se odejít.
„Já s ním nejsem..jen spolu prostě spíme.“
„Běž pryč prosím tě.“ Zakroutil Matty hlavou. Poznal, že o jeho společnost nestojí, jenže on se nehodlal tak snadno vzdát.
„Ne nikam nepůjdu. Jsi můj nejlepší kamarád. Vždycky jsi byl a vždycky budeš. To, že s ním spím neznamená konec našeho přátelství. Už mě všechny ty hádky unavují. Copak tebe ne?“ Patrick už si zoufal..
„Unavují.“
„Tak vidíš. Ani jednomu z nás není příjemné, když se s tím druhým hádá. Prosím, nechme toho.“
„Dobře tak toho necháme a nebudeme se hádat.“ Patrick nečekal, že Matty nebude odporovat a prostě rezignuje.
„Děkuju.“
„Není zač.“
„Přál bych si, aby všechno bylo jako dřív. Vím, že jsi do mě zamilovaný, ale já nejsem toho názoru, že by náš potencionální vztah měl nějakou budoucnost. Nechci ti ubližovat, na to pro mě až moc znamenáš. Zamiluješ se do někoho jiného a zapomeneš na mě. Určitě to tak bude. My dva stále budeme přátelé. Musíme být, já o tebe nemůžu přijít.“
„Nevím, jestli bych to zvládl.  Nevím, jestli na to mám.“
„Zvládneš to..Bude to v pořádku.“
„Já nevím..“
„Klid Matty. Teď se zvedni ať tě můžu obejmout a dál nad tím nepřemýšlej.“
Rozpřáhl náruč, aby mohl Mattyho uklidnit. Zapadali do sebe jako dva kousky skládačky, jenže on se vrátil k Jonathanovi. Vybral si občasný sex místo pravého vztahu… Hluboko v nitru svého rozhodnutí velmi litoval.
Jaké možnosti ale měl?
Když ho Jonathan odkopl, tak si uvědomil na čem se celý jejich „vztah“ stavěl. Pouze na sexu, který si ale oba dva velmi užívali. Byl zaslepený a ani si neuvědomoval, že mu něco takového, kromě fyzické rozkoše, nic nepřináší.
Jakmile se s Jonathanem rozešli, Matty ho utěšoval. Tak mile se k němu Jonathan nikdy nechoval, což ho vedlo k přesvědčení, že Matty je lepší než Jonathan. Dny po drsném rozchodu strávené s Matty byly skvělé, a proto.. chtěl být s ním.. Jenže na to šel moc zhurta, čímž ho nejspíš zranil a pomotal mu hlavu. Přišel o možnost s ním být, a tak se vrhl zpátky k Jonathanovi. Opravdu měl v hlavě nechutný zmatek.
Pevně tiskl Mattyho k sobě jako by to bylo naposled.
Nechtěl, aby Matty trpěl a nechtěl ho ani v nejmenším zraňovat. Přál si, aby byl šťastný. Ještě netušil, jak to udělat, ale nějak jistě ano.

Matty

Odevzdaně se opíral o Patricka. Spočíval v jeho náruči a nechával kanout z očí poslední horké slzy.
Patrick si ani neuměl představit, co svým počínáním provedl. Podle jeho chování bylo jasné, že mu na něm skutečně záleží, ale dokazoval to tedy opravdu divně.
A řeči o tom, že si najde někoho jiného do koho se zamiluje? Nenajde. Jediná osobu, po které toužil byla ta, co ho objímala.
„Nejlepší kamarádi?“ zašeptal Patrick.
„Napořád.“ šeptl ještě tišeji Matty.
„Půjdu říct učitelce, že jsi v pořádku.“
„Fajn. Já tady zůstanu. Nechce se mi zpátky do třídy.“
„Tak tady počkej na mě, ještě se vrátím.“
„Samozřejmě.“
Matty pozoroval, jak Patrick zachází do třídy.
Nehodlal sedět na místě jako poslušný chlapeček. Setřel si potůčky slz z tváře. Snad nikdo nepozná, že brečel.
Moc dobře věděl, co podnikne. Patrick by byl stoprocentně proti, takže bylo lepší nic neříct a spáchat vše na vlastní pěst.
Doufal, že ten hajzl neučí a bude u sebe v kabinetu.
„Dále.“ ozvalo se poté, co zaklepal.
„Dobrý den.“ řekl Fresh. „Co si přejete?“ Matty poznal, že velice znervózněl. Ve tváři se mu na malý okamžik objevilo překvapení, ale velice rychle ho skryl.
Matty ani nezavíral dveře a ihned promluvil.
„Jen by mě zajímalo, co vám to dává?“ pronesl znechuceně.
„Nechápu, co tím myslíte.“ Angličtinář nechápavě zakroutil hlavou, zachoval si kamennou tvář, ale bylo jasné, že se bojí.
„Moc dobře víte, co myslím. Vím, že se zase scházíte se svým oblíbeným studentem a angličtinu ho rozhodně nedoučujete. Doufám, že brzo dáte výpověď, nebo byste snad chtěl aby vás vyhodili a obvinili ze sexuálního obtěžování? Patrick přece pořád nezletilý. To by byl vyšší trest než obvykle.“
Pan Fresh stál jako kamenná socha a nebyl schopen odpovědět.
Mattyho však jeho odpověď ani nezajímala. Možná se zachoval podle a možná za ním ani chodit neměl. Jenže si z celého srdce přál, aby trpěl a on trpět bude. O to už se Matty hodlal postarat.