Story of One Love

So sad story..




Seděl na lavičce v parku vedle kluka, kterého miloval jako všechno na světě. Pozoroval Seta, jak kouká do mobilu, s někým si píše a usmívá se u toho.
„Když si píšeš se mnou, to se taky tak usmíváš?“ Zeptal se.
„Ne.“ Zasmál se Set.
William se zatvářil ublíženě a sklopil hlavu.
„Dělám si srandu, zlato.“ Pohladil Williama po tváři. Ten neváhal a ukradl si jeden malý polibek.
„No já si myslím, že si děláš srandu.“ Vyplázl William jazyk.
„Z tebe vždycky.“
„Musím už jít domů, tak..půjdeš mě doprovodit?“
„Ne asi..nechám tě jít samotného ty blbečku.“ Set vstal a vzal Williama za ruku. Propletli si prsty a pevně se drželi jako by už jeden druhého nechtěli nikdy pustit.
Kráčeli směrem k Williamovi domů. Povídali si o seriálech, na které byli oba dva tak děsně ulítlí. Často byly seriály tématem jejich rozhovorů. Samozřejmě, že se dokázali bavit i o spoustě jiných věcí, ale v tomhle si rozuměli. Set byl jako vždy naštvaný, že William se nedívá na jeho nejoblíbenější seriál a nemiluje ho tolik jako on. Nemohl přece za to, že jej ten seriál nebavil. Bavilo ho škádlit Seta svými poznatky o tom, že ten seriál zase tak zajímavý není a jsou i lepší seriály.
Došli až před Williamův dům, kde se zastavili. William si stoupnul na schodek, aby mohl Setovi hodit ruce kolem krku a políbit jej. Byl bohužel o něco menší jako Set. Hrozně jej štvalo,  jak je malý, ale bohužel s tím nemohl nic dělat. Kdyby byl aspoň holka, tak by mohl nosit podpatky.
„Je hrozně vtipné, jak stojíš na tom schodě, zlato.“
„Nemůžu za to, že jsem tak malý. Nedělej si ze mě pořád srandu kvůli tomu.“ Posmutněl William.
„Ale no tak lásko.“ Usmál se Set a znovu Williama políbil.
„Musím jít.“
„Tak se  měj.  Napíšeme si. Miluji tě.“
„Já tebe taky.“
Rozloučili se, objaly a oba se rozešli na jinou stranu. William šel domů do tepla a Set ještě za jednou kamarádkou, která se ostříhala, a tak se chtěl podívat, jak vypadá.

William si lehl do postele a zapnul si notebook. Připojil se první na facebook jako vždy a začal chatovat se svými kamarády. Díval se u toho na seriál a vyčkával až mu Set napíše zprávu. Hrozně se těšil. Jejich noční chatování vždy stálo za to. Chodil kvůli němu spát pozdě a byl potom nevyspaný, ale vůbec mu to nevadilo. Na lidi kvůli tomu nepříjemný nebyl, akorát trochu ve škole nedával pozor a sem tam usínal.

SET.
Miláčku.. musím ti něco říct, ale slib, že se na mě nebudeš zlobit.

WILLIAM.
Proč bych se na tebe měl zlobit lásko?? Stalo se snad něco?

SET.
Jak jsem byl venku s tou kamarádkou, tak.. bylo to kvůli sázce…

WILLIAM.
Jaké sázce? Co se stalo?

SET.
Byla to jenom kamarádská pusa..

WILLIAM.
Co mám brát kurva jako kamarádskou pusu??!!

SET.
Bylo to kvůli sázce…

WILLIAM.
Nezajímá mě kvůli čemu to bylo.. Prostě jsi to udělal..

SET.
Mrzí mě to, lásko.. Nechtěl jsem ti ublížit. Odpusť mi to.

….
William nemohl uvěřit tomu, co mu Set psal. S nějakou děvkou si ho klidně podvedl. Cítil se strašně.. Co dělal špatně, že mu Set zahnul?? A ještě s holkou. Před tím, než se dali dohromady, tak Set chodil jenom s holkami. Neměl před ním žádného jiného kluka. William byl jeho první chlapeckou láskou, a proto se šíleně bál, že mu Set zahne s holkou a ono se to stalo..
Rozplakal se jako malé dítě. Musel si jít zapálit, protože jinak by to asi nedal.
Set mu stále psal ať mu odpustí. William měl sto chutí jej opustit, ale na to ho asi až moc miloval.

WILLIAM.
Dám ti ještě jednu šanci. Poslední šanci, ale jestli ji promrháš, tak další nedostaneš. Moc tě miluji a nedokázal bych tě opustit. Tvou chybu ti neodpustím. Nikdy. Ale budeme spolu.

SET.
Děkuji ti za šanci, Williame. Hrozně moc tě miluji.


O týden později.

William se celý týden těšil na víkend. Včera spal u svého nejlepšího kamaráda a dneska u svého kluka. Seděl vedle něj ve vlaku. Oba měli nasazené na uších sluchátka a poslouchali písničky. William koukal na Seta a sledoval jeho výrazy ve tváři. Zamilovaně se usmíval. Odemknul si telefon a napsal Setovi smsku: Dneska ti to sluší.
Set si přečetl zprávu a zasmál se.
„Blbečku.“

Bylo to prvně, kdy měl William u Seta spát. Ničeho se neobával..ba naopak.
Zapnuli nový díl seriálu, který sledovali oba dva. Leželi vedle sebe na posteli. William se cítil úžasně.. mohl ležet vedle své lásky… Na seriál se soustředil minimálně. Věnoval více pozornosti Setovi.
Celý večer si užívali.
Set učil hrát Williama na klavír, ale neměl na  něj moc trpělivosti, protože Williamovi hraní na klavír zrovna dvakrát nešlo.
„No tak zlato. Ještě jednou mi to vysvětli.“ Zaprosil William. Seděl sklíčeně na židli u klavíru a Set se na něj nemohl dívat. Naklonil se mu přes rameno a zahrál pár dalších tónů.
„Trošku pomaleji, prosím.“ William nestíhal sledovat a nemohl si zapamatovat, co jako dalšího zahrát.
„Ach bože. Vždyť to není tak těžké.“ Protočil Set oči.
„To říkáš ty, ale já nikdy předtím na klavír nehrál. Je to pro mě úplně nové, tak přece nemůžeš hned chtít, abych hrál jako profesionál.“ Postěžoval si William.
Začal tedy od začátku hrát.. jenomže Set se naklonil přes jeho rameno a začal se mu přehrabovat ve vlasech. William se přestal soustředit a zmáčkl špatnou klávesu. Set se začal smát.

Set odešel na toaletu a William seděl u jeho notebooku. Zapnul písničku a otevřel okno s facebookem. Vyskočila konverzace se Setovým nejlepším kamarádem.

SET.
Nevím, jestli to má ještě cenu s Williemem.


Tohle mu naprosto stačilo. Teď dělal špatně něco on?? Nerozuměl tomu, co se děje.
Set se vrátil do pokoje a William zavřel facebook. Nehodlal Setovi cokoliv říkat, protože nechtěl kazit ten nádherný večer.
Ještě chvilku hráli na klavír a poté si pustili film. A pak další a další.
Byli vzhůru až do půl páté do rána.
Líbali se. Pořád a pořád. William se nemohl nabažit Setových polibků. Nic víc nechtěl. Tohle mu pro dnešek naprosto stačilo, ale i tak to bylo málo. Mohl by se s ním líbat ještě hodiny a čas by prostě jen utíkal.
Usnuli vedle sebe. Spokojeně. Šťastně.

Další den odpoledne jel William domů. Po cestě si už zase psali. Nedokázali vydržet ani den bez toho aniž by si alespoň nenapsali.

WILLIAM.
Miluji tě, lásko.

SET.
Já tebe taky, Wille.

WILLIAM.
Nevím, jestli tomu mám věřit potom, co jsi včera psal svému nejlepšímu kamarádovi.

SET.
Ty sis četl moje zprávy??

WILLIAM.
Omylem jsem na ně najel..

SET.
Co sis přečetl??

WILLIAM.
„Někdy uvažuju o tom, jestli to s Williemem má cenu.“

SET.
Musíme to vyřešit, protože pak se kvůli tomu budeme jenom hádat.

WILLIAM.
Tak povídej.

SET.
Prostě mám někdy pocit, že to mezi námi nefunguje. Přitahují mě holky a někdy mám chuť vyspat se s první holkou, na kterou narazím..

WILLIAM.
Aha.. Tak tohle je na mě moc.. Končím

SET.
Jak to myslíš, že končíš?

WILLIAM.
Se vším.. máš pravdu. Nefunguje nám to..

SET.
Ale takhle jsem to vůbec nemyslel. Nedělej mi to..


William se hrozně rozplakal nad chatem, který spolu se Setem vedli. Opravdu to teď chtěl všechno skončit. K čemu byl takový vztah??? Ať si teda klidně spí s holkami. Myslel, že spolu budou šťastní. Ze začátku to tak rozhodně vypadalo, ale pak jej Set podvedl a díky tomu se cítil William zrazeně. Do teď mu neodpustil, co provedl. Snažil se, aby všechno bylo fajn.. aby se zbytečně nehádali kvůli hloupostem a pak přijde tahle rána pod pás. Zamiloval se do špatného kluka. Set měl chodit s holkami a ne s ním. On nebyl to pravé pro něj.
Udělal chybu. Hloupou chybu, za kterou teď budou trpět oba dva..
William celý uplakaný usnul..

Set mu další den párkrát napsal.
William chodil jako tělo bez duše.. ani jeho nejlepší přátelé (Vincent, Michell, Mary a Lucy)  jej nedokázali pořádně rozesmát. Opravdu se divil, že si nic neudělal. Ve škole chodil kolem nástěnky se špendlíky.. to byla asi jediná aspoň trochu ostrá věc, kterou by se mohl říznout, ale neudělal to. Raději se zavřel na záchodě v kabince a plakal.
Plakal v hodinách.
Plakal na chodbách v objetí svých přátel.
Plakal venku. Mezi lidmi.
Slzy se vždy spouštěly, když viděl nějakou maličkost, co mu připomněla Seta. Když viděl někoho, kdo mu Seta připomínal, tak se mu šíleně rozbušilo srdce. Nechtěl by ho potkat, i když ho tak šíleně moc toužil vidět.
Plakal, když viděl pár držíc se za ruce.. Takhle on mohl držet Seta..
Ta bolest byla nesnesitelná. Srdce bylo zlomené.. roztříštěné na kousky. Chtěl, aby to všechno přestalo.. nedokázal to už vydržet. Měl chuť vším házet, rozbíjet věci. Vybít si tu zlost, smutek, zradu…
Už ani neměl slzy, které by mohl plakat. Došly mu..
Cigarety na nervy nepomáhaly..
Stále poslouchal dokola jednu hloupou píseň.. Hrál mu ji Set na klavír..
Nevěděl, co by měl dál dělat.. odpustit mu nebo neodpustit?? Ty věci, které mu psal, o tom jak šíleně moc jej miluje a nedokáže bez něj být.
Byl šíleně na dně z těch textů.. četl si je pořád dokola.
Stále přemýšlel, co dělat..