neděle 14. dubna 2013

Ostří (22)


Já vím, že píšu kratičké kapitoly, ale ono to ani jinak nejde, když chci přidávat každý den, aby jste měli co číst...

Snad se vám kapitola bude líbit..

Beta: Teru



.Lenny.

Když mě Sebastian poprosí, abych mu vrátil zpátky žiletku, kterou je schopen si ublížit, kdykoliv se něco stane, tak zakroutím hlavou.
„Nevrátím ti ji, Seby.“
„Lenny prosím. Dej mi zpátky tu žiletku.“ Natahuje před sebe ruku dlaní nahoru. Opravdu čeká, že mu ji prostě vložím do rukou a budu dělat jako by nic.
„Sebastiane…“ Povzdechnu si. „Odhodil jsi ji. Povedlo se ti jí na chvíli vzdát. Jsi na dobré cestě přestat s řezáním.“
„Ne.“
„Ano. To, že jsi ji odhodil, tak něco znamená. Jsi silný a zvládneš to. Pomůžu ti s čímkoliv a ty to víš.“ Přemlouvám ho. Zastrčím si žiletku do kapsy, aby na ni neviděl.
„Já..co když to nezvládnu?“ Začne o sobě moje malé pochybovat.
„Zvládneš. Jsem tady pro tebe.“ Obejmu jej. Sebastian se ke mně silně přitiskne.
Jsem šťastný a mám radost sám ze sebe, že se mi povedlo mu nedát žiletku zpátky do rukou.
Užívám si tuhle chvilku, dokud mi nezačne zvonit mobil.
„No to si děláš srandu…“ Zavrčím. Vymotám se z objetí a podívám se na číslo volajícího. Frank.
„Kdo je to?“
„Zlato, tohle musím vzít. Běž se zatím koukat na televizi. Za chvilku za tebou přijdu.“ Vlepím mu pusu na tvář a jdu s mobilem v ruce do ložnice.
„Franku? Ahoj.“
„Ahoj, Lenny.“ Pozdraví mě. Jeho hlas zní nějak divně.
„Děje se něco? Co potřebuješ?“ Ptám se hned. Musí mi volat jedině kvůli Evanovi.
„Mám menší problém.“ Vypadne z něho.
„Jaký problém?“ Ptám se dál. Jsem napnutý jako kšandy, co mi hodlá povědět. Chvíli zůstává ticho, až si myslím, že už mi to položil, ale po chvíli se ozve znovu Frankův hlas.
„Já se do něj asi zamiloval.“
„Cože?!!“ Skoro až to slovo vykřiknu. Frank zůstává tiše a nic neříká. Přehrávám si znovu v hlavě, co mi to právě řekl. Zamiloval se. Do koho? Do Evana? Do člověka, co týral moji lásku?
„Do koho ses zamiloval?“
„Do-do něj. Do Evana.“ Souká ze sebe.
„Jak ses do něj mohl zamilovat? Měl jsem tě za profesionála.“ Naprosto ho nechápu.
„Nevím, co mám dělat.“ Hlesne pouze.
Povzdechnu si.
„Já ti mám jako poradit? Víš, že ho mám za hajzla. I když po tom, co mu děláš asi už takový hajzl nebude, ale i tak..“ Odmlčím se. „On to ví?“
„Neví.“
„Hodláš jako pokračovat v tom, co děláš nebo budeš mírnější nebo ho snad propustíš?“
„Já ho nemůžu pustit. Ani nechci.“
„Fajn. Je ti ale jasné, že on k tobě asi nechová stejné sympatie po tom, co jsi ho denně znásilňoval.“ Konstatuji.
„Já to vím.“
„Tak co budeš dělat?“
„Rozhodně mu nechci znovu ublížit.“
„Promluv si s ním, Franku.“ Unaveně si promnu oči a opět si povzdechnu. Složitější situaci jsem snad nezažil. Frank se zamiloval do svého vězně. Co vím, tak se mu nikdy nic podobného nestalo. Všichni ti kluci, co už mu prošli pod rukama, byly jenom pouhé hračky. A teď..přijde Evan a on je z něj úplně v háji.
„Myslíš, že je to dobrý nápad?“
„Snaž se být milý a hodný. Já vím, asi ti to moc nejde.“
„Hej!“ Ohradí se. „I já umím být něžný. To by ses divil. Akorát se mi prostě líbí všechno trochu tvrdší no…“
„Dobře. Pak mi zavolej. Já musím jít za Sebastianem.“
„Jak se má?“ Ptá se Frank.
„Myslím, že se to začíná lepšit. Sebral jsem mu žiletku.“
„To jsem rád.“
„Jo, já taky. Zatím ahoj.“ Složím mu hovor.
Opravdu skvělé. Musím nad tím pořád přemýšlet a jako zombie jdu do obýváku.
„Co se děje?“ Ptá se Sebastian.
Zatřepu hlavou a proberu se s transu.
„Nic, nic.“ Usměji se. „Na copak se díváš broučku?“ Přisednu si k němu. Přitáhnu si ho k sobě a on se u mě stulí.
„Já nevím. Moc mě to nebaví. Půjdeme ven?“
„Chtěl bys?“
„Jo.“ Zazáří mu oči.
„V tom případě tě zvu na večeři.“

.Frank.

Nadechuji se znovu a znovu, než vstupuji do místnosti, kde je Evan. Nemůžu se vůbec uklidnit.
Nakonec vejdu.
Leží odevzdaně na zemi. Nohy má přitáhnuté skoro až k bradě a třese se.
Přistoupím k němu blíž. Tyčím se jako hora.
Zvedne ke mně pohled. Oči se mu lesknou…slzami? On brečel/brečí?
„Prosím..“ Hlesne. „Prosím, už ne.“ Vzlykne a tělo se mu roztřese ještě víc.
Zírám s otevřenou pusou.
Zlomil jsem ho. Vzdal se. Nebude vzdorovat. To mi v ten moment lítá hlavou.
Nahnu se k němu a vezmu ho do náruče. Vůbec se nebrání.
„Ššš.“ Konejším ho a odnáším pryč z té kobky. Postarám se, aby mu bylo dobře.




8 komentářů:

  1. Nenenenene. Ani nahodou. At Frank Evana vrati zpatky. Nemam Evana rada a to ze se do nej Frank zamiloval je pro me hrooozny. Ale Sebik je uuuzasne statecny. Odlozil ziletku. A urcite se brzo svy zavislosti zbavi. Tesim se na dalsi dilek :*

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem ráda, že Sebi odložil žiletku, je to parádní..
    Evana jsem fakt nesnášela.. Ale Frank mi je sympatickej a říkám si, že kdyby toho Evana držel zkrátka, tak by nemusel bejt tak špatnej. Přeci jen si ochutnal to, co dělal on sám.. Doufám, že to se všemi dopadne dobře. Miluju happy endy, takže doufám. Těším se na další díl. :))
    Jen tak mimochodem, jsem moc ráda, že přidáváš, tak často povídky. Je radost se sem neustále vracet a vědět, že tu na mě něco čeká. :))
    S.

    OdpovědětVymazat
  3. Sebby nám udělal velký krok dopředu, když se vzdal se "kamarádky"... určitě to není za ním, ale je to určitě velký pokrok...

    Co se týče těch dvou... Frank je mi sympatický už od začátku... a Evan... nevím nevím... nemám ho ráda, ale na druhou stranu, když si tě prošel tím samým jako Sebby... asi ještě s názorem na něho počkám... uvidím, jak to bude pokračovat a pak se rozhodnu :)

    Moc pěkné a těším se na další díl... hlavně na vývoj "vztahu" mezi Evanem a Frankem....

    OdpovědětVymazat
  4. Svým způsobem Franka obdivuji. Dokázal si přiznat, že se zamiloval. Podobně ale obdivuji i Evana, který se, i přes všechnu svou hrdost, nakonec nechal zlomit. Ono to možná není obdivuhodné, ale... můj obdiv nemá proto, že byl zlomen, ale proto, že vzdoroval a nakonec i přiznal, že to prostě nezvládne. A taky proto, že pochopil, co udělal Sebovi.
    Lenny je docela nesmlouvavý, když jde o něco jako je Sebovo zdraví... je fajn, že sice pro svého miláčka udělá první poslední, ale když se jedná o něco, čím by si mohl Seb sám ublížit, nenechá jej a dokáže se zatvrdit.

    OdpovědětVymazat
  5. tak to mě po*er..:D Já mám dost..holka.. hmm..zírám.. Lepší a lepší.. Hezky se nám to zamotává..

    pa Cathy

    OdpovědětVymazat
  6. Je pekné, že Sebastián prestal prosiť Lennyho o žiletku. Pochopil, že to čo mu Lenny hovorí je pravda. Teraz je to už na ňom či bude ďalej bojovať. Páči sa mi, že Lenny Sebastiánovi nevrátil tú žiletku i to že Franka neodsúdil za jeho city. Dokonca mu aj poradil. Myslím si, že Evan Franka okúzlil svojou povahou hlavne vzdorovitosťou. Frank mal do činenia ako to Lenny povedal s hračkami a ako to už býva tie už stratili kúsok seba vďaka tomu čo museli prejsť. Evan si dokázal priznať svoju slabosť. Možno to bude jeho prvý krok jeho pohľadu na svet. Myslím si, že Lenny prekusne i keď ťažko fakt, že Frank miluje Evana a neskôr ich vzťah, teda v prípade ak Evan opätuje city. No so Sebastiánom som si nie istá. Možno bude lepšie, keby sa to nikdy nedozvedel. Teším sa na ďalší diel :)

    Lepší vrabec v hrsti ako holub na streche. Lepšie je mať kratšie kapitoly každý deň ako dlhé raz do týždňa.

    Catulus

    OdpovědětVymazat
  7. Widlicka
    Waaaauuuuu tak to je pecka!
    On mu to vážně zavolal a přiznal se k tomu! ;-)
    A to, jak Evan pak vypadal, když se vrátil bylo boží ;-P Myslím, že tak to mělo být, protože, kdyby poté, co Evan předtím zlomil Sebastiana, byl na něj pak hodný, tak nebyl Seby na tom až tak špatně...
    Myslím, že Frank s tím přestal ve správnou chvíli, ;-) a Evan to může brát jako výchovný proces a odplatu, za to co udělal Sebastianovi, stejně se mu to hrubě od něj líbilo, teď už alespoň bude sekat latinu, nebo mu Frank naseká na holou ;-D

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkná povídka už se těším na pokráčko fakt mě uchvátila :) Jsem zvedava jak to dopadne mezi Frankem a Evanem a doufám že Sebi bude v pořádku protže Leny ho fakt miluje :)

    OdpovědětVymazat