čtvrtek 18. dubna 2013

Believe (26)

Já vím.. říkala jsem, že si beru dovolenou...ale ono to prostě nejde! Když tu kapitolu mám napsanou..vím, že je někde ve složce schovaná...prostě ji sem musím dát, aby jste si mohli přečíst pokračování příběhu :)
Mike se pomalu začíná prodírat do hlavní pozice za Pauliem a Jakem.
Napadla mě jedna taková věc, ale nechci zničit celou povídku, když mám s Mikem své plány..
Snad se bude díl líbit, snažila jsem se psát skoro tři strany, i když obvyklé jsou dvě..

Beta: já jí to poslala.. ona se vyjádřila jak je to cituji: "ňuňaté" ale neposlala mi povídku opravenou! Takže to je bez opravy no :D

Věnování: Theres :)




MIKE

Rozhodnu se uvařit něco k večeři mezitím, co si Paulie a Jake povídají v ložnici.
Opravdu se mi uleví, když po Paulieho pláči zaslechnu i jeho smích. Jake je prostě třída. Umí to s Pauliem. I v těch nejsmutnějších či těžkých chvílích toho malého dokáže rozesmát. Mně se to povede jenom zřídka. Jsem jemu i Jakeovi oporou, ale sám nikoho nemám. Co to dvakrát nedopadlo s mým posledním přítelem..nějak se mi nechce do vztahu. Bojím se dalšího zklamání, které by mohlo nastat. Jasně, člověk s tím musí počítat. Skoro nikdo nenajde nikoho, s kým stráví celý život, ale já bych někoho takového chtěl. Mou druhou polovičku. Schází mi…
Zatřepu hlavou, abych vyhnal tyhle myšlenky z hlavy. Jenom jsem z toho pak smutný. Před Pauliem a Jakem prostě budu vypadat šťastně.
Celý nákup, který Jake přinesl už jsem vybalil, a tak zbývá vytáhnout na kuchyňskou linku potřebné suroviny. Usoudil jsem, že udělat rizoto bude fajn. Dám víc pytlíků rýže, kterou smíchám se zeleninou a do toho ještě opražím kuřecí maso na pánvičce.
Příprava není dlouhá, ale ani tak se zbytečně nezdržuji. Všechno dělám, jak nejrychleji umím. Kluci jistě mají hlad.
Hotové rizoto nechám smíchané v hrnci a jdu do ložnice.
„Kluci?“ Oslovím je. Leží v objetí na posteli. „Uvařil jsem večeři, tak se pojďte najíst.“
„Vážně? To jsi nemusel Miku.“ Usměje se Jake. Paulie se vymotá z jeho objetí a vystřelí z postele.
„Cos uvařil?“ Je zvědavý a letí do kuchyně.
„V pohodě?“ Zeptám se Jakea.
„Jo.“ Povzdechne si. „Nedovolím, aby na to myslel. Budu k němu ještě něžnější a stále mu budu připomínat, jak moc jej miluji.“
„Závidím vám to.“ Pozvednu koutky úst ve smutném úsměvu. Otočím se a odcházím zpátky do kuchyně. Nechci teď s Jakem mluvit o sobě. Mají opravdu skvělý vztah, který jenom tak někdo nemá.
Paulie už nandává rizoto na třetí talíř a následně je všechny položí na stůl. Usadíme se a společně večeříme.
„Je to moc dobré, Miku.“ Ocení mé kulinářské dovednosti Paulie.
„Taková minutka.“ Pokrčím rameny.

JAKE

Jím rizoto a přitom po očku sleduji Mika, jak se přehrabuje ve svém jídle. Něco se děje a on o tom očividně nechce mluvit. Stále musím přemýšlet, co ho asi trápí.
Paulie nějak neregistruje, že by byl Mike smutný. Můj malý ťulpas.
„Co kdybychom večer někam vyrazili?“ Navrhnu.
„Jako my tři?“ Pozvedne Mike obočí.
„Jo.“ Přikývnu.
„To je super nápad.“ Rozzáří se Paulie.
„Pardon kluci, ale já musím zítra do práce, takže nemůžu, ale vy dva klidně někam vyrazte.“ Vymluví se Mike. A jak poznám, že je to výmluva? Zítra je sobota a on v sobotu přece nikdy nepracuje. To vím až moc dobře.
„Miku, co se děje?“ Položím vidličku a zadívám se mu hluboko do očí.
„Nic. Mělo by se něco dít?“ Opáčí.
„Tak třeba, že zítra nejdeš do práce. Proč s námi nechceš jít?“
„Jsem sám chápeš? Nebudu vám dělat křena.“
„Nikdy ti přece nevadilo, když jsme spolu někam chodili…“
„Jo jenomže jsem už dlouho sám. Chybí mi přítel.“ Posmutní znovu.
„Ale no tak, Miku. Vždyť právě proto s námi půjdeš někam ven, abys poznal nové lidi a seznámil se.“
„Příště. Dneska nemám náladu. Radši už jdu domů.“ Zvedne se ze židle a než stačím něco namítat, tak opustí byt. Talíř s nedojedeným rizotem, které je mimochodem skvělé, nechá na stole.
Kouknu na Paulieho a ten se mračí.
„Zlato..“ Pohladím ho po rameni.
„Večer nepůjdeme do klubu, nýbrž k Mikovi. Nechci ho nechat samotného.“ řekne Paulie a znovu se pustí do rizota.
Všem nám nějak poklesla nálada. Ne že by za to mohl Mike, to ne, ale..my tři k sobě tak nějak patříme. Já a Paulie jako partneři a Mike je náš nejlepší přítel.
„Dobře.“ Souhlasím.

PAULIE

Asi hodinu potom, co se najíme, tak se s Jakem začneme oblékat. Vytáhnu ze skříně svůj batoh značky FOX a dám do něj moje i Jakeovy tepláky na spaní.
„Můžem vyrazit?“ Nakoukne do ložnice můj miláček.
„Jo.“ Usměji se.
Zamknu náš byt a ruku v ruce vycházíme ven na ulici. Je něco po osmé a začíná se pomalu stmívat. Slunce zapadá za obzor a obláčky na obloze jsou zbarvené do krásné růžovočervené barvy.
Jake sice odpoledne nakupoval, ale pochybujeme oba, že Mike doma něco má. Proto se stavíme v supermarketu, abychom nakoupili pytlíky brambůrek, piva, energetické nápoje a podobné věci.
Všechno se mi povede nacpat do batohu, ale je těžký, a tak ho Jake vezme z mých ramen a dá si ho na záda se slovy, že jej ponese.
„Děkuji.“ Dám mu krátký polibek. „Ještě musíme zajít do té půjčovny.“ Vzpomenu si.
„Jo neboj. Máme ji po cestě.“ Stiskne mi Jake ruku.
Dorazíme asi deset minut před zavírací dobou, ale ještě jsme vpuštěni dovnitř. Rychle vyberu asi pět DVD s horory, které si chci půjčit. Musím si říct o sáček, protože v batohu už místo nemáme. Alespoň něco můžu nést. Mám dobrý pocit a celou cestu k Mikovi houpu igelitkou dopředu a dozadu.
U Mika se objevíme o chvíli později. Bydlí hned za rohem. Vyjdeme dvě patra nahoru, kde se nachází jeho byt a zazvoníme.
„Už jdu.“ Ozve se zpoza dveří. Trvá trochu déle, než nám otevře. Nevypadá vůbec dobře. Má zarudlé oči, jako by snad plakal.
„Ahoj, Miku.“ Na nic nečekám a vrhnu se mu kolem krku. Chudák zapackuje a couvá dozadu, ale udrží mě.
Jake zaklapne dveře od bytu a jde s batohem do Mikova obýváku.
„Tys brečel?“ Otřu se mu hlavou o rameno.
„Ne.“ Odpoví prostě a sevře mě pevněji.
„Neplakej, Miku. Jsme tady a uděláme si hezký večer, mm?“ Slezu z něj a postrkuji ho směrem k obýváku.
Jake vyskládá veškerý obsah batohu na stůl, až na naše tepláky.
„Nenecháme tě samotného.“ Usměje se Jake. Rozpřáhne náruč a jde k nám dvěma. Oba nás obejme.
„Bože mám vás rád.“ Zašeptá Mike.
Jít k němu byl skvělý nápad.

7 komentářů:

  1. Nyuuu...
    To bylo opravdu ňunínkaté!!!
    Vím jak se Mike cítí, ono je príma mít někoho po boku a zklamání se bojí každý...
    Ale MIke má opravdu štěstí, že má takové dva skvělé kamarády a vlastně celá ta grupa je skvělá, jsou tu jeden pro druhého a to je príma!!!
    Jsem moc ráda, že jsi něco přidala a bylo tu super počtení!
    Těším na prostor, který Mikeovi dáš!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Jako první bych chtěla poděkovat za věnování, moc děkuji, potěšilo mě to a tak nějak zvedlo náladu :)

    A teď k povídce: Už si připadám blbě, když stále píšu to samé ale ona je vážně úžasná! :D Nádherně se dá vžít do rolí a tak různě si to před očima promítat jak se právě cítí. Opravdu úžasná, jsem strašně ráda, že je to teď popsané i z pohledu Mikea, opravdu ňuňinkatá kapitola :D :)

    Už se moc těším na další část a jak vůbec bude jejich večer probíhat :D

    OdpovědětVymazat
  3. Krásny diel. Ukázal aké silné puto majú tí traja medzi sebou. Teraz sú Jake a Paulie oporou pre Mikea tak ako on bol pred chvíľou oporou pre nich. Páči sa mi, že Jake je všímavý aj vtedy keď nejde len o Paulieho. Hneď si totiž všimol, že Mikea niečo trápi. A Paulie tiež nemal chybu keď vyhlásil, že namiesto diskotéky pôjdu k Mikeovi. Je to dobrý začiatok ako mu pomôcť. Našťastie Mike prijal ich pomoc. Dúfam, že si tiež niekoho nájde. Zaslúži si to. Teším sa na pokračovanie :)
    A díky, že si pridala túto kapču :)

    Catulus

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezké :) Naprosto mě odzbrojilo, s jakým nadšením byli ochotní pomoct příteli, a přitom oželet své vlastní plány. Je to moc pěkná představa, ale Mike by potřeboval trochu štěstí... Btw, velké díky za kapitolu v době dovolené :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ještě, že přišli. Mike si vážně zaslouží nějakého fajn přítele, ale jak bylo napsáno v kapitole... je těžké najít partnera na celý život...

    OdpovědětVymazat
  6. katka Mike by si opravdu zasloužil lásku držím mu palce

    OdpovědětVymazat
  7. Ňuňu :33
    Boží jako vždy zlato :)) Š.

    OdpovědětVymazat