pátek 5. dubna 2013

Believe (23)


Nečetla jsem to po sobě, není to opravené ani nic, takže se za případné chyby či něco jiného omlouvám. Hlavně vám to sem chci co nejrychleji dát.
U jedné části, když jsem to psala, tak jsem málem umřela smíchy. Katy-chan o tom ví svoje a pro to jí taky tuhle kapitolku věnuji :)
A nebyla by to Frux, kdyby vám nedala jeden ze svých "super" konců, které tak milujete. No co říkáte na tenhle? Já myslím, že dobré, ne? :P

Jo a je to 18+




Jake

Usmívám se od ucha k uchu. Držím Paulieho pevně v náruči. Nehodlám toho mého broučínka nikdy opustit. Jak si proboha mohl myslet, že bych ho jako jenom tak nechal odejít ze svého života? Neudělal bych to asi ani kdybych si nevzpomněl. Rozhodl jsem se sice bydlet s rodiči, ale abych s nimi strávil víc času, než se s Pauliem skutečně dobře poznáme. Nechtěl jsem ho definitivně opustit a nevrátit se. Nikdy jsem takovou věc neměl v úmyslu.
Nedokáže přestat plakat, a tak jej jenom objímám a utěšuji. Tolik mi chyběly všechny moje vzpomínky na věci, které jsme společně s Pauliem prožili. Chybělo to v tom vztahu, ale teď..už je všechno úplné. Chybějící dílky skládačky zapadly přesně, kam patří.
Paulie odtáhne svou hlavu z mého ramene a podívá se na mne uplakanýma očima plnýma štěstí. Takovýhle záchvat pláče jsem u něj snad ještě nezažil.
„V pořádku?“ Pohladím ho po tváři. Podaří se mi tím dotykem setřít i mokré slané slzy. Z očí už mu další nekanou. Konečně se mu podařilo více méně uklidnit.
„Nemůžu tomu uvěřit.“ řekne zastřeným hlasem.
„Tak se ptej. Ptej se na cokoliv.“
„Kam jsi mě vezl autem, když jsi mi zavázal oči?“ Vypálí svou první otázku. Nemusí o ní ani moc přemýšlet. Máme toho zažito tolik a on říká, co jej první napadne.
„Vezl jsem tě na piknik, který jsem pro tebe přichystal mezi dvěma listnatými stromy. Protestoval jsi, že ty oči zavázat nechceš, ale já tě přemluvil. Víš, že to umím.“ Můj úsměv už víc rozšířit nejde, ale když Paulie je tak děsně roztomilý.
„Pamatuješ na naši společnou sprchu, jak jsem vyběhl a ty za mnou?“
„Na to se nedá zapomenout. Běhali jsme po celém domě a nechali po sobě pěkný svinčík. Vůbec neříkám, že jsem to musel uklízet já. Tehdy jsem ti zmaloval zadek a ty jsi plakal.“
„Nebrečel jsem.“
„Vyklouzla ti z oka jedna jediná slza a to stačilo k tomu, abych se okamžitě odtáhla a začal se omlouvat. Nenávidím sám sebe, když ti jakkoliv ubližuju.“ Skloním kajícně hlavu. Tahle vzpomínka je na jednu stranu strašně krásná, ale na druhou. Paulieho slza mě mrzela ještě dlouho. Hrozně trpím, když on pláče.
„Co jsi udělal před tím v naší restauraci, než jsi mě požádal o ruku?“ Zeptá se na další otázku. Jako kdyby se snažil najít něco, na co nedokážu odpovědět.
„Chtěl by jsi názornou ukázku?“

Paulie 

Skousnu si ret a opět k němu zvednu své oči. Stačí nám jeden jediný pohled a oba víme, co chceme.
Jeden druhého.
Jake na nic nečeká. Vezme mou tvář do dlaní a pomalu mě začíná líbat. Musím podotknout, že velice smyslně. Omotám mu ruce kolem krku a natisknu se ještě blíž k němu. Naše hrudníky se dotýkají, jelikož mu sedím na klíně. Nehodlám se přesouvat do ložnice. Když jsme to mohli dělat na záchodě v restauraci, tak to můžeme dělat i na sedačce.
Zapřu Jakea do opěradla a začnu mu putovat rukou pod tričkem. Tolik se mi líbí dotýkat se jeho vypracované hrudi, která je plná svalů. Má nádherně vypracované břicho, takové já mít nikdy nebudu, ale jsem s tím smířený a nevadí mi to.
Podaří se mi na jeden jediný moment odtrhnout od jeho rtů a to je tehdy, když mu přetahuji přes hlavu tričko. Mezitím mi vyklouznou z pusy dvě slůvka. „Miluji tě.“ Jsem zadýchaný, ale povede se mi to. Ihned potom se Jake znovu vrhá na mé rty. Je tak nedočkavý, ale musím se přiznat, že já taky. Už se těším, až ho budu cítit v sobě.
Když se dostatečně nabaží mých rtů, tak se přesune na krk, na kterém mi dělá fialové flíčky. Bude to vypadat docela komicky, když jich bude tolik za sebou, pod sebou, vedle sebe a vlastně všude možně. Momentálně si to ale užívám a zvrátím hlavu na stranu, abych mu umožnil lepší přístup k mému odhalenému bílému krku. Slastně přivírám oči při Jakeově počínání. Rukou se mi totiž dostane pod tričko a začíná dráždit mou bradavku.
Nesnažím se ani potlačit vzdech. Hlasitě zasténám. Chci, aby to Jake slyšel. Ať ví, že mě dokáže vzrušit a uspokojit. No o jeho vzrušení ani nemluvě. Tlačí mě do zadečku, jak mu penis stojí v kalhotách.
Nemůžu si pomoct a trochu se zapohybuji, abych se o něj třel a hned to má taky i svůj účinek. Jake mě povalí pod sebe a stahuje ze mě kalhoty. Nevšímám si, kam letí. Sundává i ty svoje.
„Mám tě napínat, broučku?“ Olízne mi ušní lalůček. Nemůže na mě úplně nalehnout, protože to bych pak asi nemohl dýchat, ale je tak těsně blízko u mě…cítím na svém bříšku jeho stojící chloubu, jak se vypíná. Sjedu k ní pohledem a olíznu si rty.
„Ne, prosím.“ špitnu.
„Ale no tak. Ještě si pohrajme.“ Zasměje se Jake. Tak rád mě vždycky provokoval. Sehne se k mému údu a vezme si ho do pusy. Vsaje ho a olízne po celé délce a náhle přestane.
Uchopí moje ruce a uvězní mi je nad hlavou. Když mě takhle chytí, tak se ani nehnu. Oproti Jakeovi jsem bezmocný a prostě nemám šanci z toho nějak vybruslit.
„Prosím.“ Skuhrám. Tak moc mě bolí, že se mě nedotýká.
„Vůbec se mi nechce věřit, že bys to chtěl.“ Zakroutí hlavou a na tváři se mu rozlije úšklebek, který moc dobře znám.
„Prosím, prosím Jakeu. Chci to. Tak strašně moc to chci.“ Jake si nasliní prsty, aby mě trochu připravil, ale netrvá to ani deset vteřin, když mi odpoví.
„Taky tě chci.“ S těmihle slovy mi prorazí do útrob a já hlasitě vykřiknu. Jake mi zacpe pusu svým jazykem a chtivě přiráží. Můžu se tou nedočkavostí po orgasmu zbláznit. Snad nikdy jsem tak moc netoužil být na vrcholu všeho blaha. Jenomže Jake je bastard a vychutnává si tohle moje trápení. Už se téměř udělám, když najednou zastaví.
Skoro nemůžu dýchat, jak už jsem se připravoval a on si prostě přestane.
„Tohle nemyslíš vážně, že ne?“ Heknu.
„Jenom jsem ti chtěl říct, že tě miluju.“ Usměje se ďábelsky Jake. V té chvíli mám hroznou chuť začít se smát. On to myslí vážně, ale vůbec to není vtipné!
„Já tebe taky…no mohl bys pokračovat.“ Podotknu MENŠÍ detail! Jake mě políbí a dá se znovu do pohybu.
Vlastně se mi to všechno zdá ještě lepší, protože se to celé opakuje znovu a orgasmus, který přichází je asi dvakrát silnější, než by byl normálně. Slastí stáhnu svaly a Jake se udělá hned taky. Zhroutí se vedle mě. Oba dva ztěžka oddechujeme.
„Než jsem tě požádal o ruku, tak jsme spolu měli sex na záchodě.“ Vydechne Jake.
„Správně.“
„Tak už věříš, že tvoje láska je skutečně zpátky?“ Zeptá se mě.
„Jo, věřím a mám neskutečnou radost.“ Přitulím se k němu.
„Chtěl bys ležet, já vím, ale musíš do sprchy.“ Uvědomím si, že má pravdu. Dělali jsme to bez kondomu a nerad bych si pohovku zašpinil jeho semenem.
Vyskočím ze sedačky a nahý se rozběhnu směr koupelna. Slyším za sebou doléhat jenom Jakeovův smích. Mávnu nad tím rukou a jdu se raději věnovat umývání svého těla.

Jake

Mezitím, co jde ten brouček do sprchy, tak se obleču a posbírám po podlaze i Paulieho svršky a jdu mu je zanést do koupelny.
„Donesl jsem ti oblečení.“ Oznámím mu. I kdyby mě přes tekoucí sprchu neslyšel, tak si toho všimne, jak vyleze ven.
Jdu obhlédnout ledničku, protože mi docela vyhládlo, ale zjistím, že v ní nic není. Povzdechnu si. No jo, Paulie. Nikdy neuměl moc nakupovat. Býval jsem tady od toho spíš já a asi budu muset zítra udělat opravdu VELKÝ nákup.
Zavolám do čínského bistra, aby nám dovezli nějako večeři, protože to moje milované určitě bude též hladové.
Když vyjde už oblečený, tak zamíří rovnou za mnou a obejme mě.
„Copak?“
„Jenom jsem rád, že jsi zpátky. Hrozně rád. Ten čas, kdy jsi byl  v kómatu, tak byl nejhorší.“ přizná se mi.
„Ale teď je zpátky i moje staré já, takže je všechno v pořádku, ne? Co se vůbec dělo, když jsem byl mimo?“ Zajímá mě. Nový Jake o tom totiž ani nepřemýšlel, ale mě zajímá, co bylo, když já byl v kómatu.
Paulie ztuhne, když se na tohle zeptám. Odtáhnu ho od sebe a zadívám se na něj. Celý jaksi zblednul jako by se mu udělalo špatně.

Paulie 

Vyvstane mi v hlavě jedna jediná věc, která se stala, když byl Jake v kómatu a není to nic jiného, něž vzpomínka na kancelář teď už bývalého doktora Rodrigueze.

6 komentářů:

  1. Tě uškrtím Frux!
    Proč jen jsem měla tušení, že se Jake nějak zeptá a Pauliemu se vybaví ten bastard z nemocnice...
    No jestli jim zase plánuješ něco udělat, tak si mě nepřej! Tě zkopu do kulaté krychličky... nechci tu vidět už nic jiného než, krásnou svatbu, dokonalou svatební noc, dokonalou svatební cestu a ještě dokonalejší zbytek jejich společného soužití... je ti to jasný ;) Ale nezapomeň že tě miluju :*

    OdpovědětVymazat
  2. Čím to, že jsem na tu kancelář úplně zapomněla? Přečetla jsem si ten poslední kousek asi dvakrát, zavzpomínala a vida, našla jsem ve své hlavě pár útržků... je zajímavé, že Paulie na to taky úplně zapomněl a vzpomněl i až teď. Ale já být na jeho místě, nějakým efektivním způsobem bych tuhle vzpomínku vymazala ze své mysli. Jsem zvědavá, jestli to Jakeovi řekne...

    OdpovědětVymazat
  3. katka další stresující otázka říkáse že zvědavost zabila koně nebo tak nějak ať si dá Jake pozor

    OdpovědětVymazat
  4. Ouuch :33 Boží boží jako vždy!
    Super díl.. To je taak fajn že sou konečně spolu jako spolu ;)) Hroozně mě zajímá, co Jake udělá až se to dozví :OO.. jestli vubec :)) Uuužasný jen tak dál broučku :** Šoteček..

    OdpovědětVymazat
  5. Krásny diel. *prepáč, že až teraz komentujem, ale toto mi akosi uniklo* Spomienky sú súčasťou našej duše a keď o ne prídeme je to ťažké. Preto sa Jake snažil získať naspäť svoje spomienky. Cítil sa bez nich neúplný. Chudák Jake. Teraz si to poriadne zavaril. Svojou otázkou nechtiac otvoril Paulieho staré rany. Som zvedavá na ďalší vývoj.

    Catulus

    OdpovědětVymazat
  6. Nebude mu o tom idiotovi vyprávět..že ne Frux?
    Už to bylo tak krásně zapomenuto..achjo..:D to jsou ty tvý "super" konce?? :D
    Jinak samozřejmě..celý "akt" super popsaný..:)) máš na to prostě talent holka..;)
    Anetka..:)*

    OdpovědětVymazat