Forever

Je to divné. Dneska třetí příspěvek, ale je to tím, že jsem  se vykašlala na učení a radši napsala jednorázovku.
Je u toho odkaz na písničku. Poslouchala jsem ji celou dobu a poslouchám i teď. Asi ji budu poslouchat celé prázdniny a napíšu vám toho co nejvíc.

Varování: 15+
Beta: Teru <33
Věnování: Mojí betě :-*




Samuel drží v ruce obrovský nůž a já mám ruku na té jeho maličké a hubené. Společně rozkrojíme třípatrový svatební dort, který byl dělaný na zakázku přesně podle Samuelových představ a všichni, kteří tohle představení sledují, tak nadšeně tleskají a výskají.
Usměji se pro sebe dneska už snad po sté. Tolik jsem se těšil na tuhle chvíli, kterou budu prožívat právě se Samuelem. Plánovali jsme to roky. A dnes..konečně se to stalo. Vzali jsme se nebo přesněji řečeno jsme uzavřeli registrované partnerství. Na našem vztahu se samozřejmě nic nemění. Akorát jsme tímhle svoji lásku zpečetili.
Samuel mě trochu odežene, protože chce krájet dort sám. Naši přátelé a rodina si berou talířky s kousky dortu. Nedokáži odolat a namočím prst do bílého krému. Vztáhnu ruku k Samuelově tváři a rozetřu mu po ní krém.
„Hej, Chrisi!“ Zasměje se. Ve vteřině položí nůž a nabere si také polevu na prst.
„To neuděláš.“ Zavrtím hlavou.
„Myslíš?“ Hodí po mně pohled ďáblíka. Udělá krok vpřed, ale zastavím jeho ruku. Vlastně ho popadnu za obě. Přesně, tak jak to je, když jsme spolu v posteli. Vždycky skončí pode mnou a já mu držím ruce uvězněné nad hlavou.
„To není fér.“ Zaškaredí se.
„Ale je.“ Vsaju jeho prst do úst a tím i veškerý krém.
„Nech si to na večer.“ Vyplázne na mě můj miláček jazyk. Jeho roztomilá tvář je k zulíbání. I když je nám oběma už třicet, tak se stále chováme jako před těmi patnácti lety, kdy jsme se poznali. Jako puberťáci. Ani po tolika letech nás vztah jeden s druhým neomrzel. Vnášíme do něj stále něco nového a to nás drží spolu.
„Neboj, večer to bude ještě lepší.“ Mrknu na něj. Samuel jenom protočí oči.
„Dáš si taky dort, nebo budeš jenom prstem urypovat?“
„Ukrojíš mi kousek?“
„No nevím, co za to?“ Přemýšlí, co by si na mě vymyslel, ale já moc dobře vím, čím ho vykoupím.
Chytnu si Samuelovu tvář a dám mu polibek.
„Tak už mi ukrojíš?“ Zeptám se, když se odtrhnu od jeho rtů. Mohl bych Samuela líbat hodiny, ale to bychom si neužili NÁŠ den.
„Jasně.“ Přikyvuje, no zasněně se kouká kamsi do dálky.
„Zlato, prober se.“ Zamávám mu rukou před obličejem.
„Jo, jo hned. Jenom jsem se zamyslel.“ Ujme se krájení dalšího kousku dortu, a s lžičkou mi ho na talířku podá.
„Děkuju, lásko.“
„Nemáš zač. Pro krájení dortů jsem se přece zrodil. Sněz si to a já zajdu za DJem, ať za deset minut připraví tu písničku. Doufám, že to do té doby stihneš.“
„Tak určitě a ještě si dám jeden.“
„Ne, abys tu dortu snědl celou, než se vrátím.“ Vyhrožuje mi se vztyčeným ukazováčkem.
„Tak už běž.“ Plácnu ho po zadku.

http://www.youtube.com/watch?v=zIFo7jKH8tc (svatební písnička. Ne každému se to líbí)

Tenhle moment si budu pamatovat navždycky.
My dva, jak se držíme a společně tancujeme. Nemáme naučený žádný tanec, protože nás vede hudba a hlavně slova refrénu té písničky. Přímo to vystihuje, co k sobě cítíme a vlastně všechno.
Vidím, jak se Samuelovy rty pohybují a on si potichu pro sebe říká slova a přitom mi kouká zamilovaně do očí. Za nikoho bych ho nikdy nevyměnil. Jenom on mě dokáže rozesmát, rozplakat, utěšit, pomoci mi.

They don’t know about the things we do
They don’t know about the I love you’s
But I bet you if they only knew
They will just be jealous of us
They don’t know about the up all night’s
They don’t know I've waited all my life
Just to find a love that feels this right
Baby they don’t know about


Když Samuel tu písničku našel, tak mi ji hned pustil. Zalíbila se mi už kvůli tomu textu. Dokonce se ji ten blázínek naučil hrát na kytaru. Když jsme vybírali písničku na náš svatební tanec, tak nás oba napadla právě tahle. Neváhali jsme a zvolili ji.
„Miluju tě, Christiane.“ řekne mi a oči se mu zalesknou slzami, avšak ani jednu nepropustí ze svých očí.
„Já tebe víc, lásko. Neplakej. Vždyť je všechno tak, jak má být.“  Tisknu ho k sobě ještě pevněji.
„Právě proto. Jsem šťastný, že tady teď s tebou můžu být.“
„Já jsem taky šťastný. Jsi celý můj život, ale to už dávno víš.“
Opře si hlavu o moje rameno a já mu přejedu rukou po zádech. Naše písnička už končí a začíná hrát nějaká jiná, kterou si volí DJej sám. Parket se zaplňuje lidmi, kteří se hrnou tancovat, a my dva se z toho chumlu vymotáváme.
Ruku v ruce míříme ke švédským stolům, které jsou plné dobrého jídla a pití.
Zahlédnu svého bratra, a tak pustím Samuelovu ruku.
„Hned jsem zpátky.“ Vlepím mu pusu na tvář a letím za svým dvojčetem. Každý z nás teď už vypadá trochu rozdílně, ale když jsme byli mladší, tak nás od sebe ani vlastní máma nemohla rozeznat.
„Ahoj, bráško.“ Přivítám se s ním objetím.
„Ahoj.“ Usměje se na mě moje zrcadlo. „Tak jak si užíváš svůj den?“
„Dobře.“ Ohlédnu se přes rameno, abych se podíval na Samuela. Sedí sám na židli a sleduje dění okolo.
„Mrzí mě, že tady není naše máma.“ Prohodí bráška.
„Jo, mě taky.“ Povzdechnu si. Zval jsem ji. Volal jsem, ale stejně se rozhodla nepřijít. Nedokáže přijmout, že by její syn mohl být šťastný s jiným, než s opačným pohlavím. Nemluvíme spolu už přes deset let.
„Kašli na to, Christiane. Neví, o co přichází. Já vám to přeju a všichni, co jsou tady taky. No jenom se rozhlédni, kolik je to lidí.“ Pobízí mne. Má pravdu. Vím to. Jednou se moje matka rozhodne přijmout mě takového, jaký jsem i se Samuelem po boku.
„Děkuju.“ Obejmu ho znova.
„Pak ti konečně představím svou přítelkyni, ale teď běž za Samuelem, protože tam chudáček bez tebe sedí jako hromádka neštěstí.“ Koukne za mě.
„Tak jo. Uvidíme se.“ Poplácám ho po rameni a jdu za Samuelem.
„Co se děje, miláčku?“ Přikleknu si k němu a vezmu ho za ruce. Vypadá, jako by byl z něčeho opravdu smutný.
„Došly olivy.“ řekne.
„Vždyť jich bylo dost. Jak je to možné?“ Ptám se nechápavě. Oliv jsme objednali dost, už kvůli tomu, že vím, jak je má Samuel rád.
„Když já už je všechny snědl.“
„Děláš si srandu? Tys jako vážně snědl všechny ty olivy?“ Začnu se smát. Přijde mi to komické a hlavně to, jak se Samuel tváří vážně zkroušeně.
„Jo.“
„Ach bože. Tak já někomu zavolám, aby dovezli další.“ Povzdechnu si nad ním. Někdy mi vážně přijde jako dítě. Já jsem ten dospělejší, zatímco on se vůbec nechová na svůj věk.
„Jsi nejlepší.“ Skočí mi kolem krku a začne mi zulíbávat celou tvář.
„Já vím. Pro to sis vzal mě a nikoho jiného.“ Vrátím mu ty jeho pusy.
„Měli bychom se zapojit do zábavy. Je to přece naše oslava.“ Vyzvu Samuela a za ruku ho táhnu k nějakému stolu, kde sedí zase Samuelův bratr a nějací jeho přátelé.

Celé to řádění vydržíme do tří do rána. Většina už odešla kolem jedné, ale my zůstali s těmi vytrvalejšími.
Právě stojíme před naším pokojem v hotelu, který jsem objednal právě pro tuhle příležitost.
Nazývá se svatební noc.
„Proč mi chceš zavázat oči?“ Ptá se Samuel.
„No tak, Samueli. Zkus mi věřit, jo? Víš, že bych neudělal nic, co by se ti nelíbilo. Jen chci, abys byl trochu překvapený. Prosím.“ Hodím na něho psí oči.
„Dobře, dobře.“ Svolí nakonec. Vítězně se zakřením. Ovážu mu šátek, který už mám přichystaný, kolem očí.
Otevřu na kartu dveře našeho pokoje. Pomalu vedu Samuela dovnitř a tiše za námi zavřu. Tahle noc v hotelu mě stála spoustu peněž, ale taky si to můžu dovolit. Proč bych nám nemohl jednou začas dopřát trochu větší luxus??
Vedu Samuela rovnou do ložnice. Zbytek našeho apartmá si prohlédne ráno, až se probudí celý rozbolavělý. No hodlám tuhle noc celou promilovat, tak kdo ví, jestli si apartmá neprohlédne, až někdy odpoledne. Času dost.
„Stůj.“ Zašeptám těsně vedle jeho ucha. Využiji příležitosti, že se ocitám tak blízko jeho ucha a jemně ho do něj kousnu. Samuel si skousne ret. Dělá to vždycky. Tak dobře ho znám. I jeho slabá místa. Výhoda dlouholetého vztahu. Užíváte si sex ještě víc, než na začátku.
„Sundáš mi ten šátek, Christiane?“
„Ještě chvilku to vydrž, prosím.“ šeptám do jeho ucha tentokrát z druhé strany a opakuji stejný postup.
Následně beru Samuela za ruku a vedu ho k posteli, na kterou ho opatrně položím. Vysvleču z něj všechno oblečení, až přede mnou leží nahý.
„Jsi krásný.“ Ocením ho.
„Taky bych to mohl říct, kdybych tě viděl.“ Zasměje.
„Kazíš romantiku a za to zasloužíš trest.“ Vezmu si jeho penis do úst a mučivě pomalým tempem ho kouřím. Myslel si, že to vydrží, ale asi po pěti minutách začíná kňourat.
„No tak, Christiane. Udělej mě už konečně.“
„Až mě poprosíš.“
„Prosím.“ Zaúpí a prohne se v zádech. Zrychlím teda tempo a párkrát rychle zapumpuji rukou. Povede se mi ho dovést k orgasmu rychleji, než jsem předpokládal. Vystříkne mi do pusy a já všechno spolknu.
Vztyčím se nad ním a dívám se na jeho chvějící se tělo.
Z očí mu sundám šátek. Jeho oči jsou mimo tuhle realitu.
„Líbilo?“
„Jo. Bylo to takové zvláštní, když jsem měl zavázené oči, ale i přesto perfektní.“
„Tak
vidíš. Důvěřování mi, se vyplácí.“ Políbím ho.


Na náš svatební den nikdy nezapomenu. Byl to ten nejnádhernější den. Samozřejmě, že tak skvělých a šťastných dnů jsme společně zažili spousty, ale tenhle obraz z hlavy nikdy nevymažu. Pamatuji si ho asi nejdetailněji. Jako by se to stalo včera a přitom už je to třicet let, co uplynulo od svatebního dne.
Teď stojím před Samuelovým hrobem v dešti se skloněnou hlavou a bez deštníku. Nejsem krásný, jako jsem býval. Ani Samuel poslední dva roky nebyl, když bojoval s rakovinou a svůj boj nakonec prohrál. Pro mě byl krásný ale pořád.
Zůstal jsem sám bez mojí druhé polovičky.
„Doufám, že jsi v nebi, Samueli.“ Pronesu tiše. „Budu tě navždycky milovat. Byl jsi můj první a poslední. Žádný jiný muž v mém životě nebyl ani nebude.“