úterý 26. března 2013

Believe (19)


Sama nevím, co mě to popadlo, že to skončilo takhle. Doufám, že to nezkazí celý příběh, ale posuďte sami.

Věnování: Katka :)

Varování: 18+



Paulie

Sedím v posteli s nohama přitáhnutýma k bradě. Může být něco kolem desíti hodin večer? Soudím podle toho, že už je venku tma. V ložnici mi svítí jenom malá lampička, která příliš světla nevyzařuje.
Nevím, co se to děje. Všechno je tak strašně jiné a chvilkama si už vážně nevím rady. Rande s Jakem bylo super. Když jsme seděli vedle sebe a oba jsme byli potichu, připadal jsem si jako dřív, kdy bylo vše normální. Ale…mám toho už dost. Musím si připustit, že Jake si zřejmě nevzpomene a já bych se neměl zaobírat minulostí. Nikdo mi nezaručil, že si Jake někdy vzpomene. Doktoři říkají „dočasná ztráta paměti“ ale kolikrát lžou a ani to sami nevědí.
Žít přítomností je správné rozhodnutí.
"Co se děje, Paulie?" Přijde za mnou Jake. Kdo jiný. Volal mě na večeři a mně se nechtělo vstávat, tak jsem zůstal, kde jsem.
„Nic.“ Zavrtím hlavou. Dneska už se jednou ptal a dostalo se mu stejné odpovědi.
„Rande se ti nelíbilo?“ Přisedne si ke mně a zadívá se mi do očí. Snaží se něco vyčíst z mého pohledu…
„Líbilo. Ovšemže se mi líbilo, jenom…“ Sklopím oči. Tohle dělám vždycky, když chci něco říct, ale nemám na to dostatečnou odvahu.
„Jenom co?“ Vyzvídá.
„Nevím..“
„Víš.“ Opáčí.
„Chybíš mi.“ Položím si hlavu na kolena, chtějíc se skrýt před jeho pohledem.
„Vždyť jsem tady.“ Nechápe mou myšlenku.
„To říkáš teď. Fyzicky tady se mnou jsi, ale jinak…jako bychom se neznali. Rande s tebou bylo pro tebe něco nového a pro mě starého. Bojím se, že se mnou nezůstaneš a odejdeš k rodičům.“ Svěřím se mu konečně naplno se svým trápením.
„Ještě zbývají dva týdny, to je dlouhá doba…“
„…která uteče jako voda.“ Pokývám hlavou.

Jake

Jsem zaražen Paulieho chováním. Zřejmě z něj opadlo všechno, co se snažil skrýt. Hrál si na silného, ale ve skutečnosti…nechci říct, že je slabý…jenom to prostě nezvládá tak dobře, jak jsem si myslel. Přece je taky jenom člověk.
On...Paulie se mi líbí. Dokázalo se to už, když mě v kuchyni vzrušil téměř pouhým polibkem a jemným dotykem ruky. Nemohu říct, že jej miluji, ale něco nás dva spojuje. To cítím, i když si nic nepamatuji. Kdyby mezi námi před nehodou nebyla opravdová láska, tak pochybuji, že bych teď dělal tohle…
Odtáhnu Paulieho ruce od jeho nohou a povalím ho pod sebe. Ruce mu ukotvím nad hlavou. Nemůže s nimi hýbat, protože jsou v MÉM pevném sevření.
„Co to děláš?“ Ptá se mě, ale já mu neodpovídám. Lepší bude názorná ukázka.
Skloním se blíž k Paulieho obličeji.
Hodlám jej políbit, když se najednou zavrtí. Nechce se vykroutit, ale jenom najít tu správnou polohu. Ovšem to jeho „zavrtění“ má i jiné účinky, protože se tře o můj klín a to u mě vyvolá okamžitou erekci.
Vrhnu se na jeho rty. Baví mě se jich zmocňovat. Ten pocit, že je Paulie oproti mně úplně bezbranný, já ho mám ve své moci a je jenom můj…Samozřejmě bych toho nikdy nevyužil, abych mu nějak ublížil. Takový já nejsem. Užívám si svou vůdcovskou pozici, ale jen do jisté míry.
Vášnivý polibek mi oplácí stejnou mincí.
Nezdržuju se a svou rukou zabloudím pod Paulieho trenky. Když přejedu po jeho penise, tak se jako na povel vztyčí.
Nepovede se mi provést nic dalšího, protože Paulie převrátí naše pozice. Ocitne se nade mnou a sedí mi na klíně. Zprudka se nadechuje, snad jako by mi chtěl něco říct, ale na poslední chvíli si to rozmyslí. Raději se ujme úkolu sundat z nás obou všechno oblečení, abychom zůstali jako v rouše Adamově.
Natáhne se k nočnímu stolku a ze šuplíku vyndá lubrikant. Je mi jasné, co bude dělat. Přidržuju Paulieho boky, když nasedá na můj úd. Každý moment je něčím jedinečný, ale stejně se to všechno sebíhá neuvěřitelně rychle.
Zatajím dech nad tím, jak je úzký, když se mi konečně poštěstí a já se v něm ocitnu, až po kořen. Sám si určuje co a jak, ale stejně převezmu iniciativu, abych zrychlil tempo.
Je to rychlý a divoký sex, ale přece jen je v tom něco… vášeň, touha po ukojení a … láska, kterou vnitřně cítíme jeden k druhému.
Vyvrcholíme ve stejnou chvíli. Převalím se na stranu, abych Paulieho nezalehl, ale stále jsem v něm.
Vydýchávám se asi tak jako on.
„Jakeu, co tě… co tě to popadlo?“
„Hrozně jsem tě chtěl a myslím, že i ty mě.“ On se začervená, protože mám pravdu.
„Já tě miluji, takže je jasné, že po tobě toužím, jenom jsem byl překvapen, když jsi se na mě zničehonic bez varování vrhnul.“
„Promiň.“ Přitisknu vlhké rty na jeho krk a následně mu na něm udělám značku.
„Mohl bys ze mě… chci se umýt.“
„Jo jasně.“ Opatrně vyklouznu z Paulieho.
„Co kdybych šel s tebou?“

5 komentářů:

  1. Nyuuu!!!!
    To je slaďoučké... tak to zatím vypadá, že Jake se do něj zamiloval bez ohledu na minulost...
    Těžko říct, jestli je to dobře nebo špatně, ale každopádně to znamená jen jedno jediné... ti dva k sobě proste patří bez ohledu na to, co jim osud přichystá a oni si cestu k sobě najedou vždycky ♥
    Těším se na pokračování puso :* ♥

    OdpovědětVymazat
  2. Zaujímavý diel. Paulie urobil dobre, že sa rozhodol žiť v prítomnosti a nie minulosťou, pretože už nikdy nič nebude také aké bolo pred tým. Aj keď si Jake spomenie, tie pocity zúfalstva a samoty čo Paulie prežíval ostanú v ňom. Síce hlboko, že si len tak na ne nespomenie, ale naďalej budú jeho súčasťou. To čo urobil Jake mu dalo malú nádej na to, že i napriek strate pamäti ostane s ním. Je úžasné, že Jake cíti to puto medzi nimi. Nejde teda len o fyzickú príťažlivosť, ale o hlboký a úprimný cit, ktorý ich napriek všetkému naďalej spája. Myslím si, že to vôbec nekazí príbeh. Podľa mňa sa niečo také muselo stať, pretože keby si Jake z ničoho nič spomenul by bolo asi divné. Na to aby si spomenul potreboval nejaký podnet a tým je ich puto, ktoré si vďaka ich milovaniu uvedomil. Teším sa na pokračovanie :)

    Catulus

    OdpovědětVymazat
  3. katka bylo to nějak smutně krásné i to jejich milování jako by to bylo po prve

    OdpovědětVymazat
  4. Chudák Paulie. Já být na jeho místě, asi bych byla úplně zmatená a mimo. Jake se chová jak chce. Snaží se si vzpomenout a hned, co zjistí, že se mu možná opravdu líbí kluci, vrhne se na něj... Je sice fajn, že chápe, že mezi nimi musela být láska, ale cítit ji a až pak to s Pauliem začít dělat by bylo dle mě lepší.

    OdpovědětVymazat
  5. Teď jsem si znovu přečetla 1. kapitolu a musím uznat, že mi starý Jake chybí. Tenhle je jiný. Doufám, že si co nejdřív vzpomene :((( nebo z toho nakonec budu mít depku :(

    OdpovědětVymazat